1kg Aztécky kalendár Strieborná minca 2011 Proof

Jednokilová mexická stříbrná mince Calendario Azteca 2011

Precizní stříbrná mince, vydaná Mexickou centrální bankou v roce 2011 ve špičkové kvalitě proof o váze 1 Kg v ryzosti nejčistšího 99.9% stříbra, detailně portrétuje světoznámý Aztécký kalendář - jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů. S průměrem 110 mm patří tato nádherná mince mezi největší mince světa! Tyto mince jsou investory a sběrateli celosvětově velmi vyhledávané!

Mince na lícní straně zobrazuje nádherný motiv Aztéckého kalendáře neboli Slunečního kamene na ručně leštěném "zrcadlovém" pozadí ve špičkové kvalitě proof. Motiv doplňují nápisy, "CALENDARIO AZTECA", "$ 100", "1 kg PLATA PURA", "LEY .999" a značka mincovny"M". Na rubové straně uprostřed mince je zobrazen státní emblém Mexika (orel lovící hada) s nápisem „ESTADOS UNIDOS MEXICANOS“(Spojené státy mexické), který obklopuje ještě deset malých erbů používaných v historii Mexika.

Mince je dodávána v luxusní, výstavní etui spolu s číslovaným certifikátem věrohodnosti, ilustrovanou brožurou a lupou pro numizmatiky v limitovaném nákladu pouze 1 500 kusů pro celý svět!

Aztécký kalendář

Aztékové v praxi nepoužívali Mayský dlouhý počet. Pro měření času Aztékové přizpůsobili občanský rok slunečnímu. Rozdělili jej na osmnáct měsíců po dvaceti dnech (to je 360 dní). Chybějících pět dní přidali na konec roku a byly stejně jako u Mazů pokládány za neblahé. Jejich týden trval pět dní. Problematiku, kterou my řešíme podle u nás platného Georgiánského kalendáře přestupnými roky, řešili tak, že na konci každého jejich dvaapadesátiletého "století" uvedli kalendář do pořádku, vkládali v průměru 12,5 dne (tedy asi jednou 12 dnů a podruhé 13 dnů).

Jejich letopočet začínal v roce 1091, kdy provedli krátce po svém příchodu reformu kalendáře. Čas uplynulý od této doby udávali jako počet uplynulých dvaapadesátiletých cyklů a dobu uplynulou od začátku posledního cyklu. Za tímto účelem dělili cyklus na čtyři pomocné třináctileté období.

Vedle tohoto "občanského" kalendáře existoval ještě kalendář posvátný, nazývaný měsíční počet, i když s obíháním měsíce kolem země neměl nic společného. Skládal se stejně jako u Mayů ze třinácti měsíců po dvaceti dnech, měl tedy 260 dnů. Podle něj řídili slavnosti, obětní období i astronomické výpočty.

Kolorovaný kotouč svou typickou grafikou, vytváří mandalu se zlověstnou tváří. Můžeme se jen dohadovat, co nám měla zvěstovat a jak měla děsit. V dobách starých kultur, měl každý symbol srozumitelný a logický význam. Dnes ji vnímáme jen jako svébytné výtvarné dílo.

Temné kulty aztécké kultury uchvacují svou krutostí, barevností a mystikou. Ti, kteří v téhle kultuře žili, přesto plodili, vychovávali své děti a krmili je výdobytky své práce.

V určeném čase, vyměřeném dávnými bohy a vytesaném do kalendáře, zasahoval do této společnosti hybatel, nemilosrdný stejně jako příroda, která tento národ obklopovala. Jen nejvyšší, lidská oběť mohla čelit výzvám, přinášeným tropickými bouřemi nebo suchem.

Od pradávna sledované cykly, obtisknuté do rytmů kalendáře, vykazovaly pravidelné změny, aby popsaly střídání období klidu s otřesy. Uspořádání společnosti a dodržování rituálů, sjednocovalo společnost do kompaktního celku. Dávalo pochybnou jistotu, že se změnám ubrání. Obava z katastrofy jen zvětšovala intenzitu obětování nebo sebepoškozování.

Do absurdity vystupňovaný rituál usmiřování božstev, byl pokračováním pověrčivosti typické pro člověka. Byl zcizen vychytralými kastami společnosti, k zajištění dobrého postavení a pohodlného života.