Biblická Svatá země Exkluzivní sada 12 antických mincí z doby Ježíše

Tato unikátní kolekce obsahuje 12 originálních bronzových mincí z Judska. Mince v této sadě byly raženy už od roku 132 př.n.l. až do roku 62 n.l.

Ryzost: Bronz
Země původu: Judea
Emitent: Educational Coin Company

Judea Biblická Svatá země - Sada historických mincí

Jedinečná sbírka 12 judských mincí z doby Ježíše Krista! V době Ježíšově byla ve Svaté zemi dána do oběhu široká škála antických mincí. Vyobrazení na bronzových Hasmoneovských mincích bylo běžně zapůjčeno z dřívějších mincí Ptolemaiovského Egypta a Seleukovské Sýrie: olivový věnec, hojnost, květina, kotva, hvězda a palmová ratolest. Nápisy na těchto mincích jsou převážně v aramejštině a v řečtině. Jak Řím získával stále větší vliv, uplatňoval svá jména judských králů, ale držel se i původních motivů.

Souběžně s životem Ježíše a Herodovy dynastie byly v Judsku římskými guvernéry raženy i jiné mince. Tyto mince nenesou jejich jména, ale spíše iniciály římského císaře nebo členů jeho rodiny, datovány jsou roky guvernéra. Přestože hmotnosti těchto různých mincí se značně liší, nejčastější byly v tomto období dva typy judských bronzů: Menší leptony a větší prutahy. Bronzové mince Petra byly raženy sousedními kočovnými obchodníky z Nabatey a byly volně přijímány v judských obchodech a bazarech.

Tyto mince byly ručně vyráběné odléváním kovu do forem skládajících se z mělkých, kulatých zásuvek spojených kanály. Každá čistá mince byla spojena tenkým proužkem kovu. Mince byly raženy kladivem a tlačidlem, pak se zatáhlo za proužek a vyrazila se další mince. Hotové mince byly pak od sebe odřezány.

Mince jsou uloženy v luxusní dřevěné etui spolu s certifikátem věrohodnosti.

Sada obsahuje tyto mince:

Judea též Judaea

Provincie Judea (latinsky Iudae) byla římská provincie existující v letech 6-132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království. Provincie spadala pod přímou římskou správu.

Římští správcové se ovšem vůči židovskému náboženskému cítění chovali necitlivě, mnozí z nich byli navíc neschopní, takže stále více rostla nespokojenost obyvatel s římskou nadvládou. Když potom Gessius Florus roku 66 vyplenil chrámový poklad, vypukla první židovská válka. Povstalci ovšem byli rozštěpení do několika znepřátelených frakcí, takže když římské vojsko vedené Vespasianem a Titem dobylo Galileu a oblehlo Jeruzalém, vypukla v tomto městě občanská válka. Roku 70 byl nakonec Jeruzalém dobyt a srovnán se zemí i spolu s Chrámem. Roku 74 byl zlomen odpor posledních povstalců.

Zničení Chrámů mělo vážné důsledky pro židovské náboženství, neboť Židé ztratili místo konání bohoslužby. Ústřední místo ve formujícím se rabínském judaismu získalo studium Tóry. V Javne vznikl palestinský biblický kánon a začal se utvářet materiál, který byl později sepsán v Mišně.