Codex Gigas Sada 3 zlatých medailí 2008 Proof

Luxusní sada tří zlatých medailí Codex Gigas vydaných v říjnu 2008 v ryzosti nejčistšího zlata 999,9 ve velmi limitovaném nákladu pouze 750 kusů. Mince jsou dodávány v černé, kožené etui spolu s certifikátem věrohodnosti. Tato sada se získává jen zřídka a je nejen sběratelsky velmi vyhledávaná.

Codex Gigas

Codex gigas je největší rukopisná kniha (kodex) světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře u Chrudimi. Bývá označována latinsko-řecky Codex gigas (v překladu „Obrovská kniha“), počeštěně Kodex gigas, nebo podle výjimečného vyobrazení ďábla také jako Ďáblova bible. Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“.

Codex gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 920×505×220 mm. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tj. 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Hmotnost celého kodexu je 75 kg, na výrobu potřebného pergamenu byly spotřebovány kůže 160 oslů.

Kodex patrně vznikl v klášteře Podlažice u Chrudimi. Záznamy v kodexu končí rokem 1229. V roce 1245 byl kodex zastaven cisterciáckému klášteru v Sedlci. Pavel Bavor z Nečtin (1290 až 1332) jej roku 1295 odkoupil pro břevnovský klášter. V letech 1477-1593 se kodex nacházel v klášteře v Broumově. V březnu 1594 byl převezen do Prahy, kde se stal součástí sbírky císaře Rudolfa II.

Na konci třicetileté války, v roce 1648, se švédské armádě podařil nečekaný přepad Prahy (dobyli však pouze levobřežní část), při němž ukořistili poklady veliké hodnoty - mimo jiné i obsah Rudolfovy kunstkomory, jež byla odvezena do Stockholmu. Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej od Švédska zpět. Nedaleko místa svého vzniku, v expozici Městského muzea v Chrasti je připomenut alespoň maketou. Od září 2007 do března 2008 byl zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu.

Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. Aby se vyhnul přísnému trestu zazdění za živa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Mnich pouze z vděčnosti přidal jeho obrázek. I přes tuto legendu o svém sepsání se Codex gigas dlouho užíval, četl a studoval různými učenci a nebyl nikdy předmětem šetření inkvizice.