Exkluzívna sada strieborných mincí Jan Lucemburský a 700 cent 2010 Proof

Sada české a lucemburské stříbrné pamětní mince k 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou.

Součástí této exkluzivní sady je i speciální ilustrovaná brožura vydaná k tomuto významnému výročí Českou národní bankou.

Česká národní banka a lucemburská centrální banka (Banque centrale du Luxembourg) vydaly současně ve středu 1. září 2010 do oběhu pamětní stříbrnou minci k 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou.

Emisi české pamětní stříbrné mince v nominální hodnotě 200 Kč uvedl v Královském sále hradu Křivoklát guvernér České národní banky Miroslav Singer. Slavnostní události se zúčastnili také lucemburský velvyslanec Jean Faltz, guvernér lucemburské centrální banky Yves Mersch, kardinál Miloslav Vlk a další významné osobnosti.

Autorem grafického ztvárnění pamětní stříbrné dvousetkoruny je MgA. Jakub Vlček. Ten je i autorem výtvarného návrhu pamětní mince vydávané v Lucembursku, jejíž nominální hodnota je 700 eurocentů. Česká i lucemburská mince má shodný motiv rubové strany, odlišná je strana lícní a popisné texty. Lucemburská mince má o 3 mm větší průměr (34 mm) než mince česká (31 mm). Motivem rubové strany je stylizovaná podoba Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny při uzavření sňatku na pozadí gotického dekoru. Po celém obvodu české mince je text „Sňatek Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou“ a letopočty 1310-2010.

Česká mince má na líci českého lva ve stylizované středověké podobě na gotickém pozadí tvořeném hvězdami a tečkami. Na lícní straně lucemburské mince je vyobrazen lucemburský velkovévoda. Obě stříbrné mince razí Česká mincovna, a.s., v Jablonci nad Nisou.

Česká dvousetkoruna se vydává ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém, které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. ČNB vydává minci v nákladu 9 600 kusů v běžné kvalitě a 13 900 kusů ve špičkové kvalitě. Lucemburská pamětní mince je ražena pouze ve špičkové kvalitě v nákladu 3 000 kusů.

Jan Lucemburský (10. srpna 1296 - 26. srpna 1346), známý též pod přízviskem Slepý, byl desátý český král (1310-1346, korunován 1311), hrabě lucemburský , dočasně i titulární král polský.

Jan se pokoušel vládnout s ohledem na říšskou politiku, která byla pro Lucemburky prioritní a vzorem mu byl způsob vlády na francouzském dvoře. Jenže česká šlechta nechtěla silného panovníka. Když roku 1310 přišel Jan Lucemburský do Prahy, národ k němu vzhlížel s upřímnými nadějemi v to, že po letech rozbrojů zavládne v zemi klid z doby posledních Přemyslovců. Jan jim připravil trpké zklamání - ovšem i on se zklamal. Čtrnáctiletý Jan v době, kdy se měl sžít se sebevědomou českou šlechtou, poslouchal rádce svého otce, naopak šlechta mu dala jasně najevo, kdo je v zemi pánem.

V červenci roku 1310 po počáteční nechuti a nátlaku českého poselstva dojednal nástup svého čtrnáctiletého syna Jana na český trůn. Eliška se měla v určité lhůtě dostavit do Špýru, jinak by byla ujednání zrušena. Ještě na poslední chvíli se Lucemburkové pokoušeli změnit osud tím, že Přemyslovně poslali naproti rytířského Walrama.Doufali marně, že osmnáctiletou dívku okouzlí spíše zralý muž než čtrnáctiletý hošík.31 srpna proběhly zásnuby mladičkého Jana s Eliškou Přemyslovnou a o den později se ve špýrské katedrála konala slavná svatba.