Strieborná minca 200 Kč Mikoláš Aleš 150. výročie narodenia 2002 Proof

Mikoláš Aleš 150. výročí narození 

Na lícní straně mince je v horní části umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Zvířata jsou umístěna v nesymetricky umístěných obdélníkových ploškách, které jsou zakomponovány do novorenesančního rostlinného ornamentu. Při pravé straně mince je do zakončení ornamentu zakomponována ozdobná iniciála "A" a pod ní dva zkřížené obilné klasy. Pod uměleckou kompozicí je ve dvou řádcích název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a pod ním označení nominální hodnoty mince "200 Kč".

Na rubové straně mince je hlavním motivem přepis Alšovy ilustrace k básni K. V. Raise znázorňující jinocha na koni. Motiv je doplněn Alšovým podpisem a letopočty "1852-2002". Autorem lícní strany mince je Petr Pyciak, autorem rubové strany je Luboš Charvát. Iniciály Petra Pyciaka jsou umístěny na lícní straně vedle klasů, iniciály Luboše Charváta jsou na rubové straně u přední nohy koně.

Minci razila Bižuterie Česká Mincovna, a. s. v Jablonci nad Nisou. Její značka je na lícní straně dvousetkoruny uprostřed při spodním okraji mince.

Mikoláš Aleš (18. listopadu 1852 Mirotice - 10. července 1913 Praha) byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností tzv. "Generace českého Národního divadla", klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánesa, později směřoval spíše k secesi.

Mikoláš Aleš začal kreslit už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z profesorů musel opustit. Začal se tedy učit malířem a později, roku 1867 vstoupil do druhé třídy Písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii umění. Během studia si přivydělává vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. Jeho profesory byli Josef Matyáš Trenkwald a Jan Swerts.

V roce 1879 společně s Františkem Ženíškem zvítězil s cyklem Vlast v konkursu na výzdobu foyeru Národního divadla. 29. dubna téhož roku se oženil se svou dětskou láskou Marinou rozenou Kailovou a společně začali bydlet na Malé Straně v Praze. Následně odjíždí na studijní cestu do Itálie a po návratu, v letech 1880-1881 pracuje na čtrnácti velkých lunetách pro Národní divadlo a ilustracích pro Arbesův časopis Šotek. V roce 1889 vytvořil cyklus ilustrací národních písní Osiřelo dítě a následovaly další cykly. Jeho posledním dílem byl akvarel Svatý Václav, který namaloval na jaře roku 1913.

Mikoláš Aleš byl uznáván už za svého života, i když spíše jen jako kreslíř a dekoratér, jeho olejomalba byla doceněna až později, ve 20. století. Na Národopisné výstavě v roce 1895 bylo vystaveno mnoho jeho sgrafit. V roce 1896 vydal spolek Mánes první samostatnou publikaci o jeho díle a k šedesátým narozeninám byl jmenován pražským měšťanem a byl mu udělen titul inspektora kreslení na měšťanských školách a rádce v dílech uměleckých.

Každá strieborná minca je uložená v ochrannej plastovej kapsuli a vložená do tmavomodrej krabičky spolu s certifikátom pravosti od ČNB.