Strieborná minca 200 Kč Zemská jubilejná výstava v Prahe 125. výročie 2016 Proof

Zemská jubilejní výstava v Praze - 125. výročí 

Na lícní straně mince je při spodním okraji vyobrazena lanová dráha na Petřín a její schéma včetně části strojovny. Uprostřed mincovního pole vlevo je zobrazena první elektrická tramvaj a vpravo až k hornímu okraji rozestavěná Petřínská rozhledna. Při levém horním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je pod názvem státu. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při pravém okraji dvousetkoruny nad vyobrazením strojovny.

Na rubové straně dvousetkoruny je v pozadí Průmyslový palác, před kterým je vyobrazena vstupní brána na Zemskou jubilejní výstavu. Při horním okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1891–2016“. Při spodním okraji dvousetkoruny je text „ZEMSKÁ JUBILEJNÍ VÝSTAVA“. Uvnitř vstupní brány u paty pravého pilíře je umístěna značka autora mince Asamata Baltaeva, DiS.

Jubilejní výstava v Praze roku 1891 byla hospodářská, kulturní a společenská výstava uspořádaná na oslavu jubilea první průmyslové výstavy, konané v Praze roku 1791. Původně byla plánována jako všeobecná zemská výstava, avšak pro bojkot německých podnikatelů v Čechách se stala přehlídkou rozvoje a vyspělosti českého průmyslu a české podnikavosti.

V roce 1885 se v Budapešti konala uherská všeobecná výstava, o kterou byl v Čechách mimořádný zájem a po jejím skončení se projevily snahy o uspořádání obdobné výstavy v Praze. Průmyslník a předseda pražské obchodní komory Bohumil Bondy v roce 1887 inicioval ustavení zvláštní komise pro zřízení stálé výstavní budovy v Praze. V listopadu 1888 byl ustaven výbor pro přípravu výstavy ve složení: Richard Jahn, František Křižík, Emil Kubinzky, Václav Nekvasil, Karl Umrath, Josef Wohanka a hrabě Karl Max Zedtwitz.

Místem výstaviště byla vybrána Královská obora. Hlavními projektanty výstavy se stali Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl, sadovou úpravu garantoval František Thomayer. Vyměřovací práce začaly v březnu 1890. Současně byl císař František Josef I. požádán, aby nad výstavou přijal protektorát. Císař protektorát nad výstavou 12. května 1890 přijal a přislíbil účast na výstavě. V květnu 1890 započala stavba výstavních budov. Začala se stavět Strojovna a vyrůstat konstrukce Průmyslového paláce.

Dne 15. května 1891 byla výstava slavnostně zahájena za zvuků Dvořákových fanfár. Úvodní projev měl arcivévoda Karel Ludvík. Slavnostního otevření se zúčastnili ministři vídeňské vlády Gautsche, Pražák, Bacquehem, Záleský, místodržitel hrabě František Thun, maršálek kníže Jiří Lobkovic, poslanci zemského a říšského sněmu, představitelé české šlechty a podnikatelů. Císař František Josef I. se zahájení výstavy nezúčastnil, přijel až v jejím průběhu Veškerou organizační a pracovní činnost na výstavě řídil Výkonný výbor, který reprezentoval výstavu navenek - vůči úřadům a jiným osobám. Předsedou Výkonného výboru byl Karel Max hrabě Zedtwitz.

Návštěvníci jubilejní výstavy měli možnost seznámit se uceleně se stavem české průmyslové, zemědělské (rostlinné i živočišné) a lesnické výroby, s ovocnářstvím, vinařstvím, pivovarnictvím, včelařstvím a dalšími odvětvími českého hospodářství. Výstava obsahovala průmyslové expozice strojírenské, hornické, sklářské, keramické i průmyslové chemie. Část výstavy byla zaměřena na společenskou stránku života v Čechách: na zdravotnictví, zemské korporace a spolky, na výtvarné umění i archeologické vykopávky.

Každá strieborná minca je uložená v ochrannej plastovej kapsuli a vložená do tmavomodrej krabičky spolu s certifikátom pravosti od ČNB.