Strieborná minca 200 Kč Bitva u Hradce Králové 150. výročie 2016 Proof

Bitva u Hradce Králové - 150. výročí

Na lícní straně mince je symbolické vyjádření výsledku bitvy tak, že nalevo od středu mincovního pole je svislý text "RAKOUSKO", který symbolizuje porážku, a napravo od středu mincovního pole je text v opačném směru "PRUSKO", který symbolizuje vítězství. Při pravém okraji dvousetkoruny je název státu "ČESKÁ REPUBLIKA". Nalevo od textu Rakousko je označení nominální hodnoty mince "200" a pod ním zkratka peněžní jednotky „Kč“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen "Č" a "M" je při levém spodním okraji dvousetkoruny.

Na rubové straně dvousetkoruny je rovněž symbolické vyjádření výsledku tak, že v levé části mincovního pole je ztvárněný rakouský orel, napravo od něho je ztvárněna pruská orlice. Při levém okraji dvousetkoruny jsou letopočty "1866 2016". Při pravém okraji dvousetkoruny je text "BITVA U HRADCE KRÁLOVÉ". Iniciály autora mince Romana Shamilyana, které jsou tvořeny kompozicí písmen "S" a "R", jsou umístěny při levém spodním okraji mince.

Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) se odehrála 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím. Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše. Počtem nasazených vojáků je Hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka.

Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda. Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř a osmiliberními děly s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa. K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji, než zepředu nabíjené rakouské pušky.

Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince Fridricha Viléma na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen pruskými vojáky. Severní armádě hrozilo obklíčení a úplné zničení; proto zahájila ústup na Moravu přes , Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.

Bitvu dnes připomíná řada památníků. Např. v „Aleji mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta van der Groebena, pískovcové mauzoleum u Lípy a muzeum otevřené v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy.