Sluneční soustava Exkluzivní sada stříbrných mincí 2012 Proof

Systema Solare ve stříbře

Exkluzivní sada věnovaná naší sluneční soustavě obsahuje jednu pozlacenou stříbrnou minci a osm stříbrných kolorovaných mincí ražených polskou mincovnou a vydaných Běloruskou republikou v roce 2012.

Osm kolorovaných mincí zobrazují na svém rubu nádherně kolorovanou planetu, symbol planety a její latinský název. Na mincích jsou vyobrazeny tyto planety: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Pozlacená mince zachycuje Slunce s lidskou tváří, planety obíhající kolem něj a nápis "SOL".

Líc u všech mincí zobrazuje sluneční soustavu s nápisy "SYSTEMA SOLARE", pod ní je řecký obr Atlás držící zeměkouli na své šíji. Motiv doplňují nápisy Běloruská republika v ruštině, nominální hodnota, ryzost a rok vydání.

Mince jsou dodávány v luxusní modré dřevěné krabičce spolu s certifikátem věrohodnosti v limitovaném nákladu pouze 11 1111 ks pro celý svět!

Sluneční soustava

Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází naše domovská planeta Země. Systém tvoří především 8 planet, 5 trpasličích planet, přes 150 měsíců planet (především u Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptuna) a další menší tělesa jako planetky, komety, meteoroidy apod.

Vědecká teorie jejího vzniku předpokládá, že před více než 4,6 miliardami let se v Galaxii začaly shlukovat částečky prachu a plynu - vznikal jakýsi obrovský prachoplynný mrak. Pravděpodobně přeměna nedaleké hvězdy v supernovu, kterýžto děj doprovázely tlakové vlny, přiměla mračno k pohybu. Částečky prachu a plynu se zformovaly do prstenců rotujících kolem hustého a hmotného středu mraku. Jak se mračno hroutilo, prach a plyny byly gravitační silou přitahovány do jeho středu, kde se zvyšovala teplota. Jádro mračna se ohřálo natolik, že v něm začala probíhat termonukleární reakce.

Vzniklo Slunce a s ním se objevil sluneční vítr, jenž „rozfoukal“ zbylý prach a plyn směrem ke vznikajícím planetám. Malé částečky v protoplanetárním mračnu do sebe začaly narážet a spojovat se do stále větších a větších kusů hmoty. Největší z nich se staly planetesimálami - základními kameny budoucích planet. Díky působení gravitace vznikaly stále větší objekty a nakonec celé planety, mnoho planetek a ještě více komet. Dál od středu byly teploty nižší, díky čemuž vznikli čtyři plynoví obři.