Strieborná medaila Kozoroh Znamenie zverokruhu Proof

Zvěrokruh

Zvěrokruh též zvířetník nebo zodiak, je myšlený pás +/-9° (18°) na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky. Sahá od 8° jižní ekliptikální šířky po 8° severní ekliptikální šířky. V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybují všechny ve starověku známé planety Sluneční soustavy (z později objevených Uran a Neptun; Pluto se může na obloze objevit i mimo zvířetník). Astrologové rozdělili zvířetník na 12 stejných obdélníkových dílů o délce po 30°, které nazvali zvířetníková znamení. Výchozím bodem (začátkem 1.znamení) je jarní bod. Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích, s nimiž se původně více méně kryla; dnes v důsledku precese jsou vzájemně posunuta.

Kozoroh

Kozoroh je souhvězdí na jižní obloze. Leží mezi souhvězdími Vodnáře, Střelce, Orla, Mikroskopu a Jižní ryby. Kozoroh je zvířetníkové souhvězdí - prochází jím ekliptika. Slunce do něj vstupuje 19. ledna a vystupuje z něj 15. února. Před 1000 roky byl Kozoroh nejjižnějším souhvězdím zvěrokruhu, nacházel se nejjižněji pod rovníkem a Slunce jím procházelo na den Zimního slunovratu. Díky precesi se ale poloha poloha světového rovníku posouvá a místo Kozoroha se dostal Střelec. Kozoroh tedy v následujících staletích bude zvyšovat svoji pozici na obloze. Nicméně bod, kde je Slunce 21. prosince nejvýše nad obzorem se stále nazývá Obratník Kozoroha.

Souhvězdí nese jméno řeckého boha lesů, pastvin, stád, pastýřů a lovců Pana. Nejčastěji bývá považován za syna nymfy Dryopy a boha Herma. Pan se narodil s rohy, dlouhými vousy a měl kozí nohy. Podle báje se jeho matka tak vyděsila, že ho opustila. Hermes ho poté odnesl na Olymp, kde však díky svému vzhledu čelil velkému výsměchu bohů. Z Olympu raději utekl do Arkádie, kde žil nejraději. Často se účastnil radovánek s bohem vína Dionýsem a vyhledával společnost nymf. Dvě nymfy mu porodily děti. Jedním z nich byl i Krotus, který na obloze stojí vedle Kozoroha v podobě Střelce.