Strieborná minca 200 Kč Bedřich Hrozný rozluštil chetitštinu 100. výročie 2015 Proof

Bedřich Hrozný rozluštil chetitštinu - 100. výročí 

Na lícní straně mince jsou v levé polovině mincovního pole zobrazeny otisky čtyř pečetních válečků objevených Bedřichem Hrozným ve starověké Káneši. V pravé horní polovině mincovního pole je kompozice tří heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech – nahoře je český lev a pod ním vedle sebe moravská orlice a slezská orlice. Pod vyobrazením heraldických zvířat je podpis Bedřicha Hrozného, který je umístěný i přes druhý pečetní váleček odspodu. Pod vyobrazením heraldických zvířat je název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen "Č" a "M" je při spodním okraji dvousetkoruny.

Motivem rubové strany mince je portrét Bedřicha Hrozného na pozadí klínopisného textu obsahujícího větu, která poskytla Bedřichu Hroznému první impuls k rozluštění chetitského jazyka. Při pravém spodním okraji portrétu je ve dvou řádcích text "VA-A-TAR...VODA…". Pod portrétem je ve třech řádcích text "BEDŘICH HROZNÝ" a "ROZLUŠTĚNÍ CHETITŠTINY". Slovo "ROZLUŠTĚNÍ" je na začátku a na konci ohraničeno tečkou. Nalevo od slova "ROZLUŠTĚNÍ" je letopočet "1915", napravo od něj je letopočet "2015". Při spodním okraji dvousetkoruny jsou iniciály autora dvousetkoruny akademického malíře Vladimíra Pavlici, které jsou tvořeny spojenými písmeny "VP".

Bedřich Hrozný

Prof. PhDr. Bedřich Hrozný (6. května 1879 Lysá nad Labem - 12. prosince 1952 Praha) byl český jazykovědec,orientalista, který rozluštil chetitský jazyk a položil základy samostatného oboru chetitologie.

Bedřich Hrozný se narodil v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, středoškolská studia dokončil na gymnáziu v Kolíně (1897), kdy se naučil základům hebrejštiny a arabštiny.

Ve svých studiích pokračoval na bohoslovecké fakultě vídeňské univerzity. Brzy však přestoupil na fakultu filosofickou, na níž se věnoval zejména orientálním jazykům, především asyrštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině. Pozornost věnoval rovněž studiu klínového písma, které bylo ve třetím až prvním tisíciletí před n. l. rozšířeno po celém území Mezopotámie, stejně jako v Malé Asii a Persii, a jímž byly zaznamenány písemné projevy starověkých Sumerů, Akkadů (Asyřanů a Babyloňanů), Peršanů i Chetitů. Orientalistiku studoval ještě na Berlínské univerzitě.

Každá strieborná minca je uložená v ochrannej plastovej kapsuli a vložená do tmavomodrej krabičky spolu s certifikátom pravosti od ČNB.