Strieborná minca 200 Kč Vydanie Klaudyánovy mapy 500. výročie 2018 Proof

Vydání Klaudyánovy mapy - 500. výročí

Na rubové straně dvousetkoruny je vyobrazena mapová část Klaudyánovy mapy. Při horním okraji mince v neuzavřeném opisu je text „KLAUDYÁNOVA MAPA“. Pod tímto textem jsou ve dvou řádcích letopočty „1518“ a „2018“. Iniciály autora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, jsou umístěny při levém okraji dvousetkoruny.

Na lícní straně dvousetkoruny je zobrazen motiv z Klaudyánovy mapy, kterým je alegorický vůz s cestujícími tažený dvěma spřeženími na opačné strany. V dolní části mincovního pole jsou umístěny znaky Uherského království a Českého království, v jejichž zákrytu jsou vlevo znaky Rožmberků a Slavatů a vpravo znaky Šternberků a Švihovských z Rýzmberka. Při horním okraji mince v neuzavřeném opisu je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází při spodním okraji mince. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna při levém okraji dvousetkoruny.

Klaudiánova mapa (též psaná jako Klaudyánova mapa) je nejstarší tištěná mapa Čech, vydaná roku 1518 mladoboleslavským lékařem a nakladatelem Mikulášem Klaudiánem. Mapa byla koncipována jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma, proto je z praktických důvodů orientovaná (v souladu s tehdejšími zvyklostmi) na jih.

Celý list má rozměry 1260 × 640 mm. Nejvrchnější část mapy tvoří erby Slezského knížectví, Moravského markrabství, Dalmáckého království, Uherského království, Českého království, Chorvatského království, Lucemburského knížectví a Lužického markrabství (na stříbrném poli červený býk). Uprostřed těchto erbů trůní jejich panovník Ludvík Jagellonský. Pod panovníkem jsou rovnoramenné váhy, symbolizující spravedlnost, na pyramidě, kde jsou vyjmenovány druhy spravedlnosti. Ve zbylém místě okolo pyramidy je čtrnáct moralizujících ilustrací z Písma svatého.

Nižší část listu je zaplněna erby významných šlechticů, zástupců zemského a komorního soudu a dalších. Nejspodnější tři erby patří Kutné Hoře, Praze a Žatci. V části nad mapou jsou dvě vyvedené grafiky – obsazený vůz, do kterého je zapřaženo z obou stran a přepadení obchodního vozu lupiči. Zde je také zmínka o autorovi a datu.

Vlastní mapa Čech tvoří pouze dolní třetinu listu. V levém horním rohu je druhá zmínka o datu a autorech, pod monogramy jsou jejich erby a pod nimi rok vydání 1518. Měřítko mapy se pohybuje mezi 1 : 637 000 – 1 : 685 000. Kromě názvů v mapě nechal Klaudián vyřezat speciální symboly: u měst koruny nebo náznaky erbů pro odlišení panských a královských měst a kalichy nebo zkřížené klíče pro odlišení utrakvistických a katolických měst. Hrady byly odlišeny věžičkami a vísky prostými kolečky. Český typograf František Muzika si povšiml, že jazykově české texty jsou v mapě vytisknuty jakousi primitivní antikvou a italikou (s výraznými gotickými či novogotickými rysy), což představuje jeden z nejranějších důkazů užití antikvy pro češtinu.

Každá strieborná minca je uložená v ochrannej plastovej kapsuli a vložená do tmavomodrej krabičky spolu s certifikátom pravosti od ČNB.