Strieborná minca 200 Kč Založenie Národného muzea 200. výročie 2018 Štandard

Založení Národního muzea - 200. výročí

Na rubové straně dvousetkoruny je v horní části mincovního pole vyobrazena Historická budova Národního muzea a v dolní části Nová budova Národního muzea. Při horním okraji mince je letopočet „1818“ a při spodním okraji mince letopočet „2018“. Text „NÁRODNÍ MUZEUM“ se nachází uprostřed mincovního pole mezi budovami. Nalevo od tohoto textu je vyobrazen český lev a vpravo od textu jsou iniciály autora mince Mgr. Petra Horáka, které jsou tvořeny kompozicí písmen „H“ a „P“.

Na lícní straně dvousetkoruny jsou ztvárněny dvě pomyslné vitríny, které obsahují vybrané exponáty Národního muzea. V horní vitríně jsou znázorněny kostra plejtváka myšoka, zkamenělina trilobita a kamenná plastika hlavy Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Ve spodní vitríně se nacházejí vakovlk, ještěr velescink kapverdský a denár Boleslava II. Mezi vitrínami je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Mincovní pole při horním, levém a pravém okraji je vyplněno názvy objektů, které jsou ve správě Národního muzea. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází při spodním okraji mince. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna pod hlavou vakovlka.

Národní muzeum

Národní muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum. Od roku 1848 neslo název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Museum království Českého. Před postavením nové budovy muzeum sídlilo provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (1821–1846), a dále v Nostickém paláci (1846–1892) Na Příkopě č.p. 858/II. S jeho činností souvisely také další instituce, především Matice česká, zaměřená na vydávání publikací v českém jazyce, a Archeologický sbor.

Hlavní budova - novorenesanční stavba, tvořící dominantu celého Václavského náměstí, byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Vyniká výzdobou od umělců generace Národního divadla, především sochařů Bohuslava Schnircha, Antonína Wagnera a Antonína Poppa a malířů Vojtěcha Hynaise, Václava Brožíka či Julia Mařáka, vytvořenou v letech 1885–1895. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti. Zajímavostí budovy je dvaasedmdesát jmen české historie vepsaných zlatým písmem do fasády pod okny.

V květnu 1945 při Pražském povstání poškodila vestibul muzea nevybuchlá bomba. V roce 1968 byla přední fasáda budovy poškozena střelami armád Varšavské smlouvy. Statika budovy byla poškozena během výstavby trasy A pražského metra v první polovině 70. let minulého století ( kdy došlo k poničení západní věže budovy a některých stěn, vestibul musel být lépe vyztužen).

V roce 2006 byla do správy muzea převedena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve které působilo Rádio Svobodná Evropa. Slavnostního aktu předání budovy muzeu v červnu téhož roku se zúčastnil někdejší redaktor mnichovské redakce Svobodné Evropy a zároveň tehdejší ministr kultury ČR Martin Štěpánek. Do objektu byly přesunuty kanceláře hospodářské správy a Historického muzea, a část Knihovny Národního muzea.