Tuto minci vám nabízíme ve dvou kvalitách provedení:

Zdolanie prvej osemtisícovej hory (Nanga Parbat) slovenskými horolezcami - 50. výročie

Exkluzivní stříbrná mince vydaná na Slovensku Mincovnou Kremnice v roce 2021 ve špičkové kvalitě proof o váze 18 g je věnovaná 50. výročí zdolání první osmitisícové hory slovenskými horolezci.

Na rubu euromince je pohled na vrchol Nanga Parbat, v jehož popředí je postava lezoucího horolezce. V horní části mincovního pole je ve dvou řádcích název hory "NANGA PARBAT", nad ním je označení její výšky "8125 m" a pod ním letopočet její zdolání slovenskými horolezci "1971". V pravé spodní části mincovního pole jsou stylizované iniciály autorky výtvarného návrhu Marie Poldaufovej "MP" a značka Mincovny Kremnica, státní podnik, kterou tvoří zkratka "MK" umístěná mezi dvě razidla.

Na líci euromince jsou horolezci Ivan Fiala a Michal Orolín, kteří spolu drží horolezecký cepín s československou zástavou na vrcholu hory Nanga Parbat v roce 1971. Ivan Fiala drží karabinu, kterou zanechali na vrcholu hory. Ve spodní části mincovního pole je název státu "SLOVENSKO". Pod ním je ve dvou řádcích označení nominální hodnoty sběratelské euromince "10 EURO", letopočet "2021" a státní znak Slovenské republiky.

Mince je dodávaná v limitovaném nákladu pouze 6 500 kusů pro celý svět!

Na zeměkouli se nachází množství hor a pohoří, ale pouze 14 vrcholů s výškou přesahující 8 000 metrů. Před stoletím se rozpoutaly v Himálajích a Karakorumu "závody" národů o dosažení prvenství ve výstupu na vrchol 8-tisícových hor. V roce 1950 francouzští horolezci vystoupili na první - Annapurnu (8.091 m) a v roce 1964 čínští horolezci dosáhli vrcholu poslední nezdolaných osmitisícovky - Šiša Pangmy (8.013 m). Politické rozdělení tehdejšího světa způsobilo, že čeští a slovenští horolezci do tohoto zápasu zasáhnout nemohli. Po krátkém politickém oteplení se v roce 1969 podařilo I. Gálfymu zorganizovat Tatranskou expedici Himálaje s cílem vystoupit na Nanga Parbat (8.125 m). Expedice však vrchol nedosáhla. O dva roky později neúnavný Gálfy sestavil druhou, 16-člennou expedici, v níž byly horolezci převážně ze Slovenska. Opět po trase z Rakiotského údolí od začátku května neúnavně budovali výstupovou cestu a 11. července 1971 z posledního tábora ve výšce 7.600 m vyrazila čtveřice horolezců. Pouze dva z nich - Ivan Fiala a Michal Orolín - dosáhli hlavní vrchol Nanga Parbat. Tento úspěch vyvolal v československé, ale zejména české veřejnosti vlnu nadšení. Ozvěna úspěchu se pak nesla ještě několika dalšími lety.