Zlatá minca 1 Kg Bitva u Trafalgaru 200. výročie 2005 Proof

Kilová zlatá mince - Bitva u Trafalgaru - 200. výročí

Unikátní zlatá mince vydaná v roce 2005 stavy ostrova Alderney, ražena Britskou královskou mincovnou o váze jednoho kilogramu ve špičkové kvalitě proof, ku příležitosti 200. výročí slavné bitvy u Trafalgaru, která se odehrála 21. října 1805.

Mince na svém rubu zobrazuje portrét viceadmirála Horatia Nelsona, obklopený loděmi britské námořní flotily, keré Nelson velel. Motiv doplňuje nápis "TRAFALGAR" a nominální hodnota. Líc zobrazuje tradiční portrét královny Elizabeth II. od Raphaela Makloufa, doplněný nápisem "Elizabeth II Alderney" a rokem vydání.

Mince je dodávána v luxusní dřevěné mahagonové krabičce společně s ilustrovaným a číslovaným certifikátem věrohodnosti v extrémně limitovaném nákladu pouze 40 kusů pro celý svět!

Bitva u Trafalgaru

Bitva u Trafalgaru se odehrála 21. října 1805 u jihozápadního atlantického pobřeží Španělska. Britské válečné loďstvo, vedené viceadmirálem Horatiem Nelsonem, v ní porazilo spojené francouzsko-španělské válečné loďstvo. Nelson sám byl sice ke konci bitvy zabit, ale Velká Británie tímto vítězstvím v poslední velké námořní bitvě plachetnic v historii potvrdila svou námořní převahu a stala se na další více než jedno století nejsilnější námořní velmocí světa.

Francouzský císař Napoleon Bonaparte si podmanil značnou část kontinentální Evropy. Jeho dalším cílem bylo zničit tradičního soupeře Francie na souši i na moři - Velkou Británii. Vypracoval smělý plán překročit Lamanšský průliv a vylodit se v jižní Anglii. Pokusil se shromáždit své válečné loďstvo v ústí průlivu a početně převýšit britské obránce. Jeho plán byl ale zmařen úspěšným manévrem britského královského loďstva. Spojená francouzsko-španělská flota byla donucena ukrýt se ve španělském přístavu Cádiz. Napoleon s velkou nevolí musel zrušit přípravu invaze. Obrátil svou velkou armádu na východ a zahájil tažení proti Rakousku.

Napoleon přesto vydal rozkaz, aby spojená francouzsko-španělská flota vplula do Středozemního moře a podpořila jeho tažení proti Rakousku. V té době ale Britové v okolí Cádizu disponovali velmi silnou námořní silou, které velel viceadmirál lord Horatio Nelson. Tradiční strategie vedení námořní bitvy té doby předpokládala sestavení válečných lodí do dlouhých řad (proto tzv. řadové lodě). Při útoku tak proti sobě stály vždy dvě rovnoběžné řady lodí. Každá loď měla ideálně svého jednoho protivníka a bitva probíhala tak, že lodě na sebe vzájemně pálily jednu dělovou salvu za druhou. Nelson se rozhodl tuto starou tradici zbořit.

Horatio Nelson

Horatio Nelson, 1. vikomt Nelson, 1. vévoda z Bronté, KB (29. září 1758 Burnham Thorpe – 21. října 1805 mys Trafalgar, Španělsko) byl britský námořní velitel, je považován za národního hrdinu. Jako viceadmirál (Vice Admiral of the White) britského Royal Navy od roku 1789 velel britskému loďstvu ve Středozemním moři. Vítězstvím v bitvě u Abukiru v roce 1798 získal Velké Británii námořní převahu ve Středozemním moři. V roce 1805 potvrdil nadvládu Británie na moři vítězstvím v bitvě u Trafalgaru, kde porazil spojené francouzsko-španělské loďstvo. Sám byl ale v bitvě zabit, když ho na palubě řadové lodě HMS Victory zasáhla kulka vypálená z francouzské lodě Redoutable.

Tělo Horatia Nelsona bylo po smrti uloženo do sudu s brandy, aby vydrželo transport do vlasti. Po slavném dvoudenním vystavení a pohřbu byl Nelson uložen do sarkofágu s monumentální sochou stojícího vojevůdce v katedále sv.Pavla v Londýně. Na počest bitvy bylo v Londýně před ministerstvem námořních sil upraveno a pojmenováno Trafalgarské náměstí a na něm vztyčen sloup se sochou admirála Nelsona. Velcí lvi, kteří leží u paty vysokého sloupu památníku, jsou prý odliti z ukořistěných francouzských a španělských děl.