Aktuálne ceny: Cena zlata 2222.51 USD/oz   Cena striebra 24.9655 USD/oz  
  Zlaťáky    Zlaté mince ČNB a Československo     Zlatá minca 5000 Kč Negrelliho Viadukt v Prahe 2012 Štandard

Zlatá minca 5000 Kč Negrelliho Viadukt v Prahe 2012 Štandard

00:08
posledná aktualizácia ceny
000966
kód produktu


Skladom Vypredané

Aktuálne nie je možné tento produkt objednať.

Dostupnosť na predajniach

NIE JE SKLADOM

Podrobný popis

1/2 Oz zlatá pamätná minca - Negrelliho viadukt

Na lícní straně mince je oblouk Negrelliho viaduktu, v němž je ztvárněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku - uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj moravská orlice. Uprostřed oblouku je ve třech řádcích název cyklu „MOSTY“, název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Minci razila Česká mincovna, její značka, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince.

Na rubové straně je část Negrelliho viaduktu vyobrazená z boku, nad kterou je jeden oblouk viaduktu. Nad obloukem je opis „NEGRELLIHO VIADUKT V PRAZE“, který je na okrajích ohraničen tečkami. Pod vyobrazením Negrelliho viaduktu je ročník ražby „2012“ a iniciály autora výtvarného návrhu mince akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „F“ a „Z“.

Negrelliho viadukt je po Karlově mostě druhý nejstarší dosud stojící most přes Vltavu v Praze. Jeho stavbu si vyžádalo pokračování Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan. Viadukt překlenuje karlínské údolí, tehdy ještě neregulované záplavové území, a dvě vltavská ramena, která rozděluje dolní část ostrova Štvanice.

r.2012 Negrelliho Viadukt v Praze Zlatá pamětní mince

Na projektu se podíleli tragicky zemřelý ing. Jan Perner (1815-1845) a Alois Negrelli (1799-1858), Lessepsův spolupracovník na stavbě Suezského průplavu. Rozhodli se pro obloukový a částečně segmentový typ konstrukce. Se stavbou viaduktu, kterou prováděly firmy, Bratři Kleinové a Vojtěch Lanna, se začalo na jaře roku 1846 a dokončena byla v roce 1850, kdy 1. června po viaduktu projel první pravidelný vlak.

Ve své době to byla největší železniční stavba v Evropě, pracovalo zde 3000 dělníků české, německé a italské národnosti. Materiálem jim byla česká žula, pilíře měly pískovcové obklady. Délka viaduktu byla 1130 m, původní šířka 7,60 m, po odstranění kamenného parapetu rovných 9 m. Viadukt měl 90 oblouků. Železniční trať vedoucí po viaduktu byla od samého počátku dvojkolejná. Jako celek působil viadukt velmi stylově a vyváženě, stejně tak byl promyšlen v detailech. Projektanti a stavbaři odvedli dokonalé technické dílo, vždyť most nejenže odolal vltavským povodním, ale unese i obrovský vzrůst váhy dnešních železničních souprav.

V letech 1952-1953 došlo k odstranění tří oblouků nad Křižíkovou ulicí v Karlíně, které se ukázaly v dnešním automobilovém provozu jako závažná komunikační překážka. Byly nahrazeny betonovými nosníky. V roce 1981, se totéž ze stejných důvodů opakovalo nad Bubenským nábřežím. Přes tyto drobné kosmetické úpravy je Negrelliho viadukt stále důkazem, že i technické dílo může mít vysokou estetickou úroveň.


Tento výrobok je súčasťou týchto súprav výrobkov:

Séria Mosty ČR

Špecifikácia produktu

Hrana:
vrúbkovaná
Priemer:
28 mm
Séria:
Mosty ČR
Autor:
Zbyněk Fojtů
Hmotnosť:
15,5 g (1/2 Oz)
Náklad:
3 900 ks
Téma:
Mosty ČR (2011-2015)
Emisia:
2014
Nominálna:
5000 Kč
Rýdzosť:
999,9/1000 Au
Krajina pôvodu:
Česká republika
Emitent:
ČNB
Mincovňa:
Česká mincovna
Verzia:
Standard

Žiadanka

Vyplnenie žiadanky pre Vás nie je záväzné.

Výkupný formulár

Radi od vás vykúpime investičné kovy zakúpené u nás ale aj u konkurencie. Naši zákazníci vždy dostanú najvyššiu možnú cenu ponúkanú v danom čase. Vyplňte formulár nižšie a my Vás budeme kontaktovať. Ďakujeme za dôveru.



Overené zákazníkmi
Dodavatelé
Obsah toho webu nie je možné v žiadnom prípade považovať za investičné doporučenie. Uverejnené články a analýzy je potrebné vnímať ako subjektívne názory zamestnancov spoločnosi SAFE HERITAGE, a.s.
3.81.221.121

Holoubek koncern