Zlatá minca 2000 Kč Klášter Vo Vyššom Brode Raná Gotika 2001 Proof

Zlatá pamätná minca - Deset století architektury - Raná gotika

Na lícní straně je v horní polovině mincovního pole umístěna volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku ČR, českého lva, moravské a slezské orlice. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v řádku pod touto kompozicí. Ve spodní polovině mincovního pole je fragment kružby gotického kruhového okna, do jehož středového ornamentu je zakomponováno označení nominální hodnoty mince "2000 Kč". Při spodním okraji mince je neuzavřený opis "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY".

Ústředním motivem rubové strany je sochařský přepis druhého obrazu z cyklu Mistra vyšebrodského oltáře Narození Páně zobrazující nejvýznamnějšího fundátora kláštera ve Vyšším Brodě, Voka z Rožmberka s modelem stavby na rukou. Nad modelem kláštera je umístěna pětilistá rožmberská růže a letopočet ražby mince, které hlavní motiv doplňují. Při horním okraji mince je neuzavřený opis "RANÁ GOTIKA", při spodním okraji opis "KLÁŠTER VYŠŠÍ BROD". Iniciály jména autora návrhu, akademického sochaře Michala Vitanovského, spojené do tvaru stylizovaného srdce, jsou při pravé straně mince.

Klášter Vyšší Brod

Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn postupně od 60. let 13. století, dokončen byl v 80. letech 14. století. Za nejstarší je pokládána patrová sakristie z doby kolem roku 1270, která dříve sloužila jako opatská kaple, nejprve však byla patrně využívána jako první klášterní svatyně všemi mnichy.

V 60. - 80. letech 13. století byla postavena východní část kostela a příčná loď s přilehlými kaplemi, v nichž se tvůrčím způsobem prolíná severofrancouzská klasická gotika, dynamičtější poklasický sloh a starší fáze české architektury. K činnosti první vyšebrodské stavební huti má velmi blízko kaple Andělů strážných v bývalém cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna. Specifickým slohovým projevem je klenba kapitulní síně (kolem roku 1285) tvořená čtyřmi trojpaprsky, které vyrůstají z jediného sloupu uprostřed síně.

Stavební huť, která dokončovala stavbu kostela, pokračovala ve zcela jiném duchu. Jejím dílem je síňové trojlodí, dostavěné kolem roku 1385, kdy již stála i celá křížová chodba. Kromě zmíněných objektů vznikly v areálu kláštera i další středověké budovy. Roku 1379 je zmíněna kaple sv. Maří Magdalény před klášterní fortnou a špitál sv. Alžběty mimo klášterní ohradu. V západní části areálu byly hospodářské budovy, z nichž se dodnes zachovala gotická budova mlýna. Jižní, západní a část východního křídla konventu jsou přestavěny renesančně, v patře barokně. Mezi konventem a prelaturou položenou východně byl roku 1587 vystavěn tzv. starý konvent, z nějž vybíhá směrem na jih křídlo seniorátu, noviciátu a nemocnice.

Roku 1671 byla postavena první kostelní věž. Budova prelatury pohltila při své přestavbě v 18. století dvě menší stavby z pozdního 14. století. Roku 1757 vznikl knihovní sál vyzdobený freskami. Poslední rekonstrukce a přestavby proběhly v letech 1830 - 1862, dále za opata Leopolda Wackarže, který zásadně zrestauroval kostel v novogotickém duchu a přistavěl k němu štíhlou věž. Další stavební zásah se datuje do roku 1904. Značně odlehlá poloha ochránila klášter před nepřízní válek, proto zůstal klášterní areál v podstatě neporušen.

Tento výrobok je súčasťou týchto súprav výrobkov: