Zlatá minca 2000 Kč Zámek v Litomyšli Renesancia 2002 Štandard

Zlatá pamätná minca - Deset století architektury - Renesance

Na lícní straně je v horní části mincovního pole umístěna volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat ze zemských znaků, českého lva, moravské a slezské orlice. Český lev je uprostřed mezi oběma orlicemi. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v řádku pod heraldickými zvířaty. Ve spodní části mincovního pole je zobrazena mořská panna ze sgrafita na fasádě litomyšlského zámku. V neuzavřeném opisu při levém a pravém okraji mince je text "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY" a při spodním okraji mince pod mořskou pannou označení nominální hodnoty mince "2000 Kč".

Ústředním motivem rubové strany je vyobrazení zámku v Litomyšli z nadhledu, doplněné při spodním okraji mince motivem gryfa na kouli z figurálního sgrafita z fasády věže zámku, při pravém horním okraji znakem rodu Pernštejnů - zubří hlavou s houžví v chřípí. Při okrajích mince je neuzavřený opis "RENESANCE LITOMYŠL ZÁMEK 2002", přičemž letopočet je od ostatního textu oddělen výraznou tečkou. Iniciály jména autora návrhu, akademického sochaře Jiřího Věnečka, jsou v levé spodní části mince pod spárem gryfa.

Zámek Litomyšl

Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století se touto poctou může pyšnit od roku 1999. Je nejvýznamnější renesanční památkou u nás, punc výjimečnosti mu dodávají nádherné arkády podle italských předloh. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance a to včetně sgrafitové výzdoby fasád a štítů, která je unikátním uměleckým dílem, neboť její motivy se neopakují. Malby ve tvaru psaníček pokrývají všechny zdi zámku. Na zdech se dochovaly i rozměrné figurální scény s výjevy ze života císaře Konstantina, zhotovené stejnou technikou.

Nejstarší zmínka o existenci hradu v Litomyšli nalézáme v Kosmově kronice z 1.čtvrtiny 12.století. Kronikář tam zmínil existenci hradu roku 981. Dříve to byl dřevěný hrad. Teprve po husitských válkách byl postaven nový kamenný hrad. V roce 1567 syn moravského hejtmana Vratislav z Pernštejna obdržel panství Litomyšl s hradem od císaře Ferdinanda jako léno. Nový majitel, jeden z nejmocnějších šlechticů v království, nechal vystavět zámek v letech 1568-1581 jako své sídlo pro sebe, svou španělskou choť Marii Manrique de Lara z rodu Mendozů - dvorní dámu císařovny Marie a jejich 21 dětí v podobě dvoupatrové čtyřkřídlé budovy se čtvercovým nádvořím. Stavitelem byl v Čechách působící architekt vlašského původu Giovanniho B. Aostalliho.

Roku 1649 získali zámek Trauttmansdorffové, sto let poté se držiteli stali Valdštejnové a posledními majiteli byli Thurn-Taxisové. Vlastní zámek je obklopen hospodářskými budovami, postavenými a upravenými převážně v barokním slohu, zámecký areál doplňuje rozlehlá zahrada, která byla založena současně se zámkem a upravena a rozšířena v 18.století. Její součástí je i přírodní amfiteátr. Litomyšl je skvělým dokladem středoevropské šlechtické residence z období renesance, která si uchovala svou celistvost i po přeměnách ve stylu nových uměleckých směrů.

Tento výrobok je súčasťou týchto súprav výrobkov: