Zlatá minca Matyáš Habsburský Matej II. Korunovácia 400. Výročie 2008

Jedinečná příležitost vlastnit poslední zlatou pamětní minci vydanou v nominální hodnotě slovenských korun.

V ceně této zlaté mince je i vínově červená dárková krabička spolu s certifikátem Slovenské mincovny.

Matyáš Habsburský (Matej II.) (24. února 1557, Vídeň - 20. března 1619, tamtéž) byl císař římský (1612-1619), král český (1611-1619), uherský a chorvatský a arcivévoda rakouský (1608-1619) z dynastie Habsburků. Matyáš byl ctižádostivým synem Maxmiliána II. a Marie Španělské, mladší bratr císaře Rudolfa II. Jejich otec odkázal vládu nejstaršímu Rudolfovi a ostatním synům jen skromný roční důchod, s čímž se Matyáš se svou silnou politickou ctižádostí nehodlal smířit.

Již jako dvacetiletý mladík se s podporou katolického umírněného křídla stal v letech 1578 - 1581 generálním místodržícím v Nizozemí, kde předtím vypuklo proti Habsburkům povstání.

Matyáš se kvůli tomuto dobrodružství ocitl v ještě silnější nemilosti svého bratra, který mu na druhou stranu pomáhal k určité moci. Od r. 1594 Matyáš hospodařil v Rakousku, kde byl místodržitelem z vůle Rudolfa II., a vystupoval proti reformované církvi za podpory vídeňského biskupa Melchiora Klesla. Rudolf ho jmenoval do funkce nejvyššího vojenského velitele, když vypukla patnáctiletá válka s Turky, a v roce 1598 za regenta v Sedmihradsku.

V r. 1606 byl Matyáš tajně jmenován rodinnými příslušníky hlavou rodu a postupně se začal angažovat na územích svého staršího bratra Rudolfa II. (tzv. svár bratří v domě habsburském). V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou. Rudolfovi zůstaly věrné Čechy (i přes Matyášova vojska u Prahy), Slezsko a obě Lužice.

Téhož roku byla sepsána kompromisní libeňská smlouva mezi oběma bratry, která určovala sféru jejich vlivu. V roce 1611 se Rudolf pokusil o převrat (vpád pasovských), avšak neuspěl a Matyáš, kterého české stavy požádaly o vojenskou pomoc, se stal českým králem. Po smrti svého bratra v roce 1612 usedl i na císařský trůn Říše a vládl až do své smrti roku 1619.