Zlatá uncová medaila Jaroslav Heyrovský 2009 Proof

Jaroslav Heyrovský

Český vědec, fyzikální chemik, objevitel polarografie Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 v Praze jako páté dítě v rodině profesora římského práva na Karlově univerzitě. Už od mládí se zajímal o přírodní vědy a dělal první chemické pokusy. Studoval na akademickém gymnáziu v Praze, kde se jeho zájem soustředil především na fyziku, chemii a metematiku.

V roce 1909 se zapsat na filozofickou fakultu Karlova univerzity (matematika, fyzika, chemie), ale už v následujícím roce studoval na Univerzity College v Londýně. Hodnost bakaláře získal v roce 1913 a začal pracovat na dizertační práci. Jeho studia však přerušila I. světová válka. Narukoval k zdravotnické jednotce, kde strávil celou válku. V roce 1918 předložil na Karlově univerzitě dizertační práci. Při rigorózní zkoušce se seznámil s problematikou rtuťové kapkové elektrody, která sloužila k měření povrchového napětí rtuti. Této problematice se usilovně věnoval několik let.

Jeho pracovní úsilí bylo korunováno 10. února 1922, kdy objevil elektrolýzu se rtuťovou kapkovou elektrodou, tj. elektrochemickou metodu sloužící zejména pro účely chemické analýzy. Heyrovský si byl vědom významu tohoto objevu a ihned se skupinou spolupracovníků zahájil další výzkumy. Jeho objev, od roku 1925 zvaný polarografie, budil zájem v celém světě. V roce 1922 byl jmenován mimořádným a v roce 1926 prvním řádným profesorem fyzikální chemie na Karlově univerzitě. V témže roce také se svým japonským spolupracovníkem zkonstruovali polarograf, přístroj na automatickou registraci měřených veličin.

Od roku 1952 byl profesorem a v letech 1950-63 ředitelem polarografického ústavu ČSAV. Za svůj objev polarografické metody a jejího využití a analytické chemii převzal 10. 12. 1959 z rukou švédského krále Gustava VI. Nobelovu cenu.

Obdržel mnoho čestných doktorátů a jiných ocenění. Polarografii - která se stala největším přínosem československé vědy světové vědě ve dvacátém století - šířil nejen v tehdejším Československu ale také na přednáškách v mnoha zemích: ve Spojených Státech (1933), v Sovětském Svazu (1934), Anglii (1946), Švédsku (1947), Čínské lidové republice (1958) a v Sjednocené arabské republice - Egyptě - (1960 a 1961).

Jaroslav Heyrovský zemřel v Praze 27. března 1967 a je pohřben na Vyšehradě.