Zlatá minca 5000 Kč Mestská pamiatková rezervácia Štramberk 2025 Proof

Reverznú stranu mince tvorí koláž pamiatok mestskej pamiatkovej rezervácie Štramberk. Novorenesančnú fontánu v popredí dopĺňa vľavo prízemný dom s novobarokovým štítom, vpravo kostol svätého Jána Nepomuckého a v pozadí zrúcanina hradu Štramberk s valcovou vežou Trúba a zrubová chalupa. V opise mince je uvedený názov "MESTO ŠTRAMBERK" a rok vydania "2025". Iniciály autorky Veroniky Prokopovej, DiS. tvorené kompozíciou písmen "V" a "P" sú umiestnené pri ľavom hornom okraji mince.

Na lícnej strane je v hornej časti mince časť nástennej maľby z interiéru Jaroňkovej chaty na veži Trúba v Štramberku. V strede sú zobrazené heraldické zvieratá z veľkého štátneho znaku - zľava moravská orlica, český lev a sliezska orlica. Na spodnej strane je nominálna hodnota "5 000 Kč", značka Českej mincovne "ČM", krajina pôvodu "ČESKÁ REPUBLIKA" a názov série "MESTSKÉ PAMIATKOVÉ REZERVÁCIE".

Městská památková rezervace Štramberk byla vyhlášená v roce 1969. Zahrnuje historické jádro města, ale především soubor 85 valašských domů, které skládají harmonický celek v ukázce lidové architektury. Historické roubenky ve Štramberku jsou unikátní také tím, že jsou stále obývané a součástí žijícího města.

Moravské město Štramberk leží v okrese Nový Jičín, rozkládá se ve strmém skalnatém terénu Zámeckého vrchu, Bílé hory a Kotouče. Historie města sahá do 2. poloviny 14. století. Zakládací listina dokládá, že 4. prosince 1359 povýšil Jan Jindřich Lucemburský podhradí na město. Udělená privilegia jako je mílové, varečné nebo trhové právo mu měla zajistit prosperitu.
Z období 14. a 15. století se zachovala převážná část městského opevnění, aby v následujících stoletích posloužilo novým potřebám obyvatel. Hradební zdi byly využity jako opěrná stěna přistavených domů. Gotická půlválcová bašta byla upravena na obytný dům. Hranolovou Starou věž z kamene a s dřevěných ochozem na nároží opevnění doplnily městské hodiny.

Styl roubených dřevěnic se ve Štramberku objevil s příchodem Valachů v 16. století. Valašští pastevci přizpůsobili horské domy omezenému prostoru města a svažitému terénu.
Současné domy pocházejí z velké části až 18. a 19. století. Starší dřevěnice byly stavěny z neotesaných klád pocházejících z beskydských lesů. Spáry byly vyplněny mechem nebo provazy, zajištěny dřevěnými klíny a vymazány hlínou. Střechy pokrývaly došky a štíty tvořilo deštěné pobytí prosvětlené oknem. Přistavěné pavlače zajišťovaly snadný a čistý přístup do interiéru domu. Sklon terénu dorovnávaly vysoké kamenné podezdívky. Stupňovité dvorky a zahrady zabraňovaly sesuvu svahu při silných deštích.
Obyvatelé se živili námezdní prací nebo řemeslem, kterým bylo v tomto kraji především soukenictví. Domy také odrážejí postavení jejich majitele. Bohatším soukeníkům patřily větší a výstavnější domy, zatímco tkalci obývali menší a skromnější domky.

Mezi nejzachovalejší lokace lidové architektury patří ulice V kútě, Zauličí, Kopec, Dolní, Vrchní a Jaroňkova ulička. Nejvíce památkově chráněných dřevěných domů se nachází v ulicích Horní Bašta a Dolní Bašta. Tyto dvě nad sebou a ve svahu vedoucí ulice si zachovaly rázovitý způsob pro osídlení podhradí.

Tento výrobok je súčasťou týchto súprav výrobkov: