+421 220 253 908 – zákaznícka linka 

po–pia 09:00–17:00

Informácie

 

Diskrétne balenie

Iste oceníte naše starostlivo zabalené, poistené a diskrétne označené zásielky.
 

Najväčšia ponuka

Máme najväčšiu ponuku zberateľských mincí na trhu.
 

Garancia výkupu

Čo predávame, to tiež vieme od Vás kúpiť.
 

4 predajne

Prehliadnite si tovar na predajniach v Bratislave, Prahe, Brne a Ostrave.
Máme s Puncovým úradom uzavretú dohodu o umožnenie kontrolných internetových nákupov.

Investičné zlato

Investiční

Zlaté mince

Mince světových výrobců
Investiční

Zlaté slitky

Slitky světových výrobců
1996 - 2007

Lunární série I.

Exkluzivní výroční sada
2008 - 2019

Lunární série II.

Exkluzivní výroční sada

Mohlo by Vás zajímat - Investiční zlato


Investiční zlato

Zlato, již samotné slovo vyzařuje něco jedinečného a fascinujícího, co na této planetě můžeme nalézt. Zlato je kovem, který fascinoval člověka a celé civilizace od nepaměti a tato jeho funkce přetrvala i do dnešních dní. Historie zlata je dlouhá tisíce let, zlato zde bylo dříve než první lidé a první civilizace, které tento kov mohl uchvátit a který začali využívat. Můžeme říci, že zlato putuje spolu s lidskou civilizací od jejího počátku až do dnešních dní a vše nasvědčuje tomu, že bude součástí lidské civilizace i v budoucnosti. Tento drahý a vzácný kov s sebou přinášel dobré i zlé, byl zdrojem blahobytu, prosperity, moci, bohatství, ale také naopak přinášel pohromy a zkázu ve formě válek, dobývání, drancování a utrpení celých národů. Dá se říci, že zlato má svou stinnou a temnou stranu, která přetrvává. 

Zlato provázelo všechny staré lidské civilizace od starověkého Egypta po Aztéckou říši, od indických království po Řím. Všude bylo zlato bráno jako součást dané civilizace. Bohatě zdobené paláce, sochy a chrámy, to je jen malý výčet toho, kde všude se žlutý kov objevoval. Hlavní funkce spočívala především v kráse a estetice. 

Funkce zlata jako platidla se objevila až postupem času a největší rozmach představovalo období antického Řecka, kde se začaly rozšiřovat první mince. Na počátku této nové éry obsahovaly mince tolik kovu, jakou měly hodnotu, postupem času se ale poměr snižoval a byl nahrazován i jinými kovy.

Dnešní funkce zlata je především uchovatel hodnoty, jakési bezpečné úložiště bohatství a majetku, proti negativním dopadům dnešní doby, dnešního ekonomického systému a světa. Žlutý kov je dnes chápán jako určitý "přístav bezpečí", místo, které uchovává hodnotu a ochraňuje v dobách nejistých. Od konce zlatého standardu v 70. letech 20. století se dostalo zlato na druhou kolej a nastoupila éra "papírů", éra neuváženého a nekonečného tištění peněz, které dnes již můžeme označit za obrovský oceán papírů. A trend neustále pokračuje i navzdory rizikům, které toto tištění přináší. Zlato již není schopno držet krok s papírovou "armádou" a proto se stává stále více a více vzácným a vyhledávaným aktivem. Ano, mohlo by se přizpůsobit k hodnotě peněz, což by vedlo k enormnímu nárůstu ceny, aby byla hodnota peněz pokryta. Tištění s sebou přináší ruku v ruce riziko inflace, zadlužování, podkopávání finančního systému atd. Proto v dnešní ekonomické situaci a vývoji na finančních trzích, je velmi obtížné najít takové aktivum, do kterého je možné investovat a které přináší nejen určité zhodnocení, ale v první řadě ochranu bohatství a majetku. Aktivum, které je uchovatelem hodnoty. 

Stále více a více lidí si tato rizika dnešního světa uvědomuje a hledá právě takové východisko a místo, kde své bohatství uchrání. Poptávka po žlutém kovu neroste jen u drobných investorů, ale je také velmi patrná u celých států našeho světa. Trend se mění a je známo, že kdo má zlato, ten určuje pravidla, a to si dnešní velmoci a nejen velmoci uvědomují.

Investiční zlato – přístav bezpečí a správná volba v dnešním nejistém světě...

Jak již bylo zmíněno, zlato v dnešním dynamickém a nejistém světě splňuje hlavní funkci a to funkci uchovatele hodnoty. Je patrné, že se funkce žlutého kovu za stovky a tisíce let výrazně změnila. Dávné civilizace jej pokládaly za estetický prvek a v dnešní době je jeho funkce úplně jiná. Je nástrojem moci a hlavně zdrojem bezpečí a uchovatelem hodnoty.

Kategorie investičního zlata je formou zlata, která je dnes využívána jako určitý investiční nástroj, podobně jak je tomu u cenných papírů, investicí do nemovitostí, uměleckých děl apod. Dnes si může potenciální investor vybrat ze dvou kategorií zlata, do kterých hodlá investovat. 

Jedná se o kategorii investičních zlatých slitků a investičních zlatých mincí. Tyto dvě kategorie slouží jako investice k uložení papírových peněz a nejedná se o oblast sběratelskou nebo numismatickou. 

Investiční zlaté mince a slitky jsou hmotným aktivem, které je velice likvidní po celém světě. Mince a slitky jsou známy mezi investory a akceptovatelné na světových trzích. Můžete mít minci z jednoho konce světa a prodat ji na druhém konci světa, známost přináší velkou likviditu. 

Nákup investičního zlata je nákupem fyzického kovu o dané hmotnosti. Investiční zlaté slitky a mince pocházejí ze světově uznávaných rafinérií a mincoven, což zajišťuje akceptovatelnost a likviditu na světových trzích. Cena zlata se odvíjí od aktuálního vývoje na komoditních trzích. Zlato je obchodováno na celém světě, hlavní a důležitou roli pro cenu zlata hraje tzv. Londýnský fix, který se vyhlašuje dvakrát denně ve dnech, kdy se obchoduje a to AM (dopolední v 10:30) a PM (odpolední v 15:00). Obchodníci se zlatými slitky a mincemi uskutečňují své obchody za spotovou cenu zlata plus tzv. prémium což je přirážka k ceně. 

Investiční zlaté slitky se prodávají ve formě všeobecně známých zlatých cihel (anglicky gold bars, bullion), které jsou raženy nebo lity v různých gramážích. Investoři si mohou zakoupit slitky o hmotnosti klasické trojské unce (Oz) – 31,103 g, nebo pak v dalších gramážích 1 g, 2 g, 2,5 g, 5 g, 10 g, 20 g, 50 g, 100 g, 250 g, 500 g nebo 1.000 g. Slitky jsou vyráběny ve světoznámých rafinériích, které odpovídají londýnskému standardu Good Delivery (LBMA) a jsou proto bez problému akceptovány na světových trzích. Doklady autenticity (logo dodavatele, rafinéra, unikátní číslo, ryzost, váha) jsou deklarovány na svrchní straně slitku. Cena zlata po přepočtení na jednotku hmotnosti klesá s rostoucí hmotností, jelikož náklady na výrobu, zpracování, pojištění, přepravu, marže atd. jsou vyšší u nižších hmotností, tzn. je zde vyšší prémium. Investiční zlaté slitky jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty. Veškeré námi nabízené produkty naleznete v sekci investiční zlaté slitky, včetně dalších podrobností.

Investiční zlaté mince, jsou další formou investice do fyzického kovu. Investoři je mohou nakoupit v trojských uncích (Oz) – 31,103 g nebo rovněž o menších hmotnostech jako jsou 1/10 Oz, 1/4 Oz, 1/2 Oz nebo v násobcích uncí. Investiční zlaté mince pocházejí ze světoznámých mincoven, které razí mince v milionových nákladech již desítky let, což dává mincím světový věhlas a likviditu. Investiční zlaté mince jsou rovněž osvobozeny od daně z přidané hodnoty. Mince mají oproti slitkům určité výhody a veškeré informace a podrobnosti k jednotlivým mincím naleznete v sekci investiční zlaté mince.

Investiční zlato – ryzost, důkaz kvality...

Množství drahého kovu ve slitinách se uvádí obvykle v tisícinách. Zlato označení 1000/1000 je zlato ryzí tedy absolutně bez žádné příměsi. Nejčistší (nejryzejší) podobu lze spatřit na mincích od Kanadské královské mincovny (The Royal Canadian Mint), které uvádí ryzost až 999,99/1000. Jedná se tedy o tzv. „pětidevítkové“ zlato a je emitováno pouze v rámci zvláštní edice mincí. Ryzosti, evidované puncovním úřadem v ČR:

  • 999/1000 (24 karátové zlato): jedná se o především investiční zlato ve formě mincí a slitků
  • 986/1000 (22 a 2/3 – karátové zlato): jedná se především o tzv. dukátové zlato k výrobě mincí
  • 900/1000 (22 karátové zlato): využití ve šperkařském průmyslu
  • 750/1000 (18 karátové zlato): využití ve šperkařském průmyslu
  • 585/1000 (14 karátové zlato): využití ve šperkařském průmyslu

Investiční zlato – jedno zlato, různí investoři...

V dnešní době může nakupovat investiční zlato téměř kdokoliv, není to výhrada jen velmi bohatých lidí, ale narůstá i počet drobných investorů, kteří ve žlutém kovu vidí jistotu. Do kategorie investorů můžeme zařadit již zmíněné drobné investory, ale také spekulanty, kteří vsází na růst případně pokles zlata a tak se v danou chvíli chovají a rovněž státy a jejich centrální banky napříč celým světem. Dá se říci, že zlato má zastání ve všech úrovních a jeho význam neustále narůstá.

Podívejme se pro představu na 10 největších držitelů zlata na světě a podíl zlata v jejich rezervách:

  1. Indie
    množství zlata: 557,7 t
    podíl na celkových rezervách státu: 6,3 %
    Není určitě žádným překvapením, že centrální banka Indie patří mezi státy s největšími zásobami zlata na světě. Indie, která má téměř 1,3 miliardy obyvatel, je spolu s Čínou na pomyslné špičce v poptávce po tomto drahém kovu. Enormní nárůst zájmu o zlato přináší svatební sezona, která trvá od října do prosince, i tamní festival světel Diwali (je pět dní trvající slavnost, kterou slaví zejména hinduisté, sikhové a džainisté. Slaví se od poloviny října do poloviny listopadu a je oficiálním státním svátkem v Indii, Guyane, Trinidadu a Tobagu, Malajsii, Nepálu, Singapuru, na Srí Lance a Fidži. Nedílnou součástí slavnosti je zapalování malých hliněných lampiček (divas) naplněných olejem, které symbolizují vítězství dobra nad zlem. Účastnící nosí při této příležitosti zpravidla nové šaty a navzájem se obdarovávají sladkostmi. Pro některé indické finanční instituce začíná finanční rok právě prvním dnem Diwali, což jim má na dalších 12 měsíců přinést štěstí).
  2. Nizozemsko
    množství zlata: 612,5 t
    podíl na celkových rezervách státu: 61,2 %
    Nizozemská centrální banka v současné době hledá vhodné místo pro uložení svého zlatého pokladu a mezitím renovuje své skladovací prostory. Poměrně nedávno „repatriovala“ docela velké množství zlata. Nizozemsko převezlo do vlasti 120 tun zlata v hodnotě čtyř miliard eur (111 miliard korun), které mělo uskladněné v trezorech Fedu v New Yorku.
  3. Japonsko
    množství zlata: 765,2 t
    podíl na celkových rezervách státu: 2,4 %
    Jako třetí největší světová ekonomika zaujímá Japonsko osmou příčku v držení žlutého kovu. Tamní centrální banka provedla jedno z nejagresivnějších kvantitativních uvolňování a zároveň snížila své úrokové sazby pod nulu. To rovněž pomohlo k růstu světové poptávky po zlatě.
  4. Švýcarsko
    množství zlata: 1 040 t
    podíl na celkových rezervách státu: 6,7 %
    Sedmou pozici si udržuje Švýcarsko, které má také největší světové zásoby zlata v přepočtu na obyvatele. Během druhé světové války se tato neutrální země stala centrem evropského obchodu se zlatem. Dnes uskutečňuje mnoho svých zlatých obchodů s Hongkongem a Čínou. Jen v minulém čtvrtletí vykázala švýcarská národní banka zisk ve výši 5,9 miliardy dolarů, a to především díky  rozměrným držbám zlata.
  5. Rusko
    množství zlata: 1 460,4 t
    podíl na celkových rezervách státu: 15 %
    Rusko patří stabilně k velmi aktivním nákupcům zlata. Razantně přestavuje své zlaté rezervy a tento trend trvá již několik let. V roce 2015 vykázalo vrchol v nákupu, když přidalo do svých zásob cca 201,6 tun zlata. Cílem bylo rozmělnit investiční riziko a oprostit se od amerického dolaru, protože vztah federace se Západem se od anexe Krymu obrátil k bodu mrazu. Kromě toho patří Rusko spolu s Čínou k hlavním vlastníkům amerických dluhopisů a v poslední době se jich ve velké míře zbavovalo.
  6. Čína
    množství zlata: 1 797,5 t
    podíl na celkových rezervách státu: 2,2 %
     
    Čína jak je známo je pokládána za největšího světového producenta zlata. To také dokazuje neustálým navyšováním svých zlatých rezerv. V prosinci 2015 se renminbi (Juan) připojil k Mezinárodnímu měnovému fondu a je považován za jednu z rezervních měn. Zlaté zásoby představují jen asi 2,2 procenta z celkových devizových rezerv, takže je určitě nutné předpokládat, že v budoucnu se nákupy razantně zvýší.
  7. Francie
    množství zlata: 2 435,7 t
    podíl na celkových rezervách státu: 62,9 %
    Francouzská centrální banka prodala v posledních letech jen velmi málo svého zlata a vykazuje tendence zlatý výprodej úplně zastavit a zlato naopak navracet zpět do země.
  8. Itálie
    množství zlata: 2 451,8 t
    podíl na celkových rezervách státu: 68 %
    Itálie si rovněž v průběhu let zachovává objem svých zlatých rezerv. Bývalý guvernér italské centrální banky a současný šéf ECB Mario Draghi se už v roce 2013 nechal slyšet, že zlato je „bezpečnostní rezervou“ a dobrou ochranou proti výkyvům dolaru.
  9. Německo
    množství zlata: 3 381 t
    podíl na celkových rezervách státu: 68,9 %
    Dostáváme se na druhou příčku, kde se nachází Německo. Stejně jako Nizozemsko se i Německo nachází ve fázi repatriace svého zlata z cizích úložišť, včetně New Yorku a Paříže. Jen v loňském roce převedla Bundesbank zpět do země 210 tun zlata.
  10. Spojené státy americké
    množství zlata: 8 133,5 t
    podíl na celkových rezervách státu: 74,9 %
    První místo na světě zaujímají USA – mají tolik zlata jako Francie, Itálie a Německo dohromady. Podíl žlutého kovu z celkových rezerv země zároveň představuje jedno z nejvyšších procent na světě (pro zajímavost: na druhém místě v tomto poměru je Tádžikistán, kde kov představuje v rezervách více než 88 %).
  11. Z uvedeného přehledu je tedy patrné, že zlato zaujímá významnou roli v rezervách předních světových mocností a bohatých států. Zlato se nakupuje po celém světě. Důvodem je zmíněná jistota, bezpečí a stabilita v nestálé době.