Zlatá minca 10000 Kč Konštantín a Metodej Príchod verozvestov 1oz 2013 Štandard

Mimořádná ražba zlatých mincí - 10000 Kč Konstantin a Metoděj Příchod věrozvěstů 

Na lícní straně mince je vyobrazení knížete Rastislava vycházející z byzantské ikony, které je umístěno v rámu, v němž jsou vypsána jednotlivá písmena hlaholice. Nad portrétem knížete je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku umístěných ve štítech -uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj je moravská orlice. Při levém, spodním a pravém okraji mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „10 000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je nad písmenem „B“ ze slova „REPUBLIKA“.

Na rubové straně mince je vyobrazení Konstantina a Metoděje ztvárněné ve stylu byzantské ikony, které je umístěno v rámu, v němž jsou vypsána jednotlivá písmena hlaholice. Vpravo a vlevo od vyobrazení věrozvěstů jsou letopočty vztahující se k výročí „863“ a „2013“ ohraničené čarami. Po obvodu mince je opis „PŘÍCHOD VĚROZVĚSTŮ KONSTANTINA A METODĚJE“. Autorem mince je akademický malíř Vladimír Pavlica. Jeho iniciály, které jsou tvořeny písmeny „VP“ v rámečku, jsou nad druhým písmenem „A“ ve slově „KONSTANTINA“.

Cyril a Metoděj

Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj, označováni někdy jednoduše jako bratři ze Soluně, jsou známí jako Apoštolové Slovanů nebo také Slovanští věrozvěstové. V rámci své misie na Velké Moravě vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk.

Svatý Konstantin (řecky Konstantinos), zvaný Filosof (826 nebo 827 v Soluni - 14. února 869 v Římě), mladší z obou bratrů, byl profesorem filosofie v Konstantinopoli, roku 855 vstoupil do kláštera. Byl pouze mnichem, ačkoliv celý středověk byli oba bratři považováni za biskupy. Znovu vstoupil do kláštera před svou smrtí v Římě, kde přijal řeholní jméno Cyril (řecky Kyrillos; latinsky Cyrillus), pod nímž je známější.

Svatý Metoděj (řecky Methodios; latinsky Methodius) (815 v Soluni - 6. dubna 885 na Moravě), starší bratr Konstantina, byl zpočátku byzantským státním úředníkem, později mnichem, diakonem a nakonec prvním moravsko-panonským arcibiskupem.

Až do poloviny 19. století byli svatí Cyril a Metoděj běžně označováni staročeskými jmény Crha a Strachota. Crha vzniklo z Cyril; Strachota špatným překladem: řecké Methodios bylo mylně přikloněno k latinskému metus („strach“) a přeloženo.

Papež Jan Pavel II. je v roce 1980, společně se svatým Benediktem a později dalšími světicemi, prohlásil spolupatrony Evropy. Česko i Slovensko slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července, stejně tak římští katolíci v některých zemích. Papež Lev XIII. okružním listem „Grande munus“ ze 30. září 1880 vyzdvihl zásluhy svatých bratří. Tento papež stanovil svátek svatého Cyrila a Metoděje na den 5. července, ovšem bez zřejmé souvislosti s životem svatých slovanských apoštolů i mimo jakoukoliv souvislost s cyrilometodějstvím obecně. Např. pravoslavná církev má vlastní den oslavy svatých Cyrila a Metoděje. Je to 11. květen podle pravoslavného kalendáře, tj. 24. květen dle občanského kalendáře. Tento den je určen ve všech slovanských pravoslavných církvích.

Víme, že svatí bratři ze Soluně přišli na Velkou Moravu na jaře r. 863. Podle tradice to bylo právě v tento den 11. května či 24. května. V Bulharsku je 24. květen Dnem Sv. Cyrila a Metoděje a Dnem slovanské kultury a vzdělávání. Je svátkem a dnem pracovního klidu. Jinde jejich svátek připadá na 14. únor, což je datum úmrtí sv. Cyrila. Cyril a Metoděj jsou hlavními patrony Moravy.