Zlatá minca 20 Marka Vilém I. Pruský 1874
posledná aktualizácia ceny
kód produktu
Produkt je vyradený z ponuky.
NIE JE SKLADOM
Podrobný popis
Zlatá 20 marka 1874 - Prusko
Ačkoliv Bismarck vytvořil centrální banku, jednotný právní systém a společnou měnu, byly jednotlivé státy stále oprávněni vydávat zlaté a stříbrné mince s nominální hodnotou nad 1 marku. Menší měnové jednotky byly vydány říší. Marka byla dlouho zúčtovací jednotkou téměř celé Evropy a rovnala se dvou třetinám libry. Před sjednocením německých států byly vydány různé druhy zlatých a stříbrných mincí: např. dukáty, zlaté guldeny, karoliny, guldeny, tolary, koruny, franky. Od roku 1871 byly standardně vydávány zlaté mince v nominální hodnotě 20 marek. 10 a 5 markové zlaté mince byly také produkovány, ale ve velmi limitovaném množství.
20 markové zlaté mince jsou obecně častější než jejich 10 markové protějšky a tím je jejich cena nižší, navzdory tomu, že obsahují o polovinu více zlata.
Pre túto mincu odporúčame univerzálne etue:
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín — 9. března 1888, tamtéž) byl pruský král a první německý císař. Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů.
Konzervativní král Fridrich Vilém IV., starší bratr prince Viléma, se v červenci 1857 vracel z návštěvy císaře Františka Josefa I., když ho postihl záchvat mrtvice a ztratil schopnost mluvit (afasie). Další záchvaty ochromily jeho mozkové funkce, takže nebyl schopen vládnout a jeho bratr princ Vilém se tak stal v roce 1858 regentem. Král Fridrich Vilém IV. pomalu umíral ještě tři a půl roku. Zemřel 2.ledna 1861, nedlouho poté následován svým pobočníkem Leopoldem von Gerlachem. Tím se stává jeho bratr Vilém pruským králem Vilémem I.
Přijetí císařského titulu nebylo jak pro krále Viléma, tak pro Bismarcka jednoduché; Vilém I. by raději zůstal pruským králem, protože jako král by byl sám svým pánem, ale jako německý císař by musel být omezeným panovníkem velkého soustátí. Kancléř Bismarck se snažil králi Vilémovi přijetí císařského titulu zpříjemnit, a proto za úplatu poslal předem napsaný dopis bavorskému králi Ludvíku II., jen aby král Vilém přijal hodnost císaře jako předseda spolku na přání německých knížat. Vilém I. nejdříve souhlasil s tím, že přijme jen titul Kaiser von Deutschland (císař Německa), to však nebylo přijatelné pro jednotlivé německé panovníky a hrozilo mezinárodním konfliktem se státy, jež se sice nacházely na původně německém území, nebyly však členy Německého spolku (Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko atp.). Původně navrhovaný titul Kaiser der Deutschen (císař Němců), vynořivší se již v revolučním roce 1848 (jako revoluční titul "z vůle lidu"), nebyl pro Viléma akceptovatelný s ohledem na jeho demokratické konotace. Jako kompromis byl nakonec zvolen titul v podobě Deutscher Kaiser (německý císař).
Poté byl konečně 18. ledna 1871 v Zrcadlovém sále ve francouzském Versailles Vilém I. prohlášen německými panovníky za prvního německého císaře. Tím bylo vytvořeno Německé císařství sjednocené Pruskem (krví a železem), které bylo předchůdcem dnešního Německa.
Po celou dobu panování byl Vilém do jisté míry závislý na Bismarckovi, kterého považoval pro Německou říši za nepostradatelného. Během jeho panování bylo na Viléma spácháno několik atentátů.
Po Vilémově smrti 9. března 1888 se císařem stal jeho syn Fridrich III. Ten svého otce přežil jen o 99 dní. Poté na trůn nastoupil Vilémův vnuk Vilém II.
Špecifikácia produktu
Výkupný formulár
Radi od vás vykúpime investičné kovy zakúpené u nás ale aj u konkurencie. Naši zákazníci vždy dostanú najvyššiu možnú cenu ponúkanú v danom čase. Vyplňte formulár nižšie a my Vás budeme kontaktovať. Ďakujeme za dôveru.