Zlatý Sovereign Kráľ Juraj V. 1925

Zlatý Sovereign 1925

Zlaté mince vydávané v rokoch 1911 - 1932 v krajinách Britského impéria za vlády Kráľa Jiřího V. Autorom slávneho motívu na rube mince je Benedetto Pistrucci a zobrazuje svätého Juraja v boji s drakom.

V prípade, že sa jedná o koloniálnu razbu, je pod pravým zadným kopytom koňa umiestnená značka mincovne (M = Melbourne, P = Perth a S = Sydney v Austrálii a SA - Pretoria v Juhoafrickej republike).

Sovereigny s ročníkom 1925 boli razené v centrálnej londýnskej mincovni Royal Mint a tiež v jej pobočkách v Melbourne (M), Perthe (P), Sydney (S) a Pretórii (SA). Zavedené meno predvojnového Sovereignu viedla londýnsku mincovňu v rokoch 1949, 1950 a 1951 kuriózne k ich doražbe. Na trhu sa tak vyskytujú Sovereigny s ročníkom 1925 a portrétom kráľa Jiřího V. prakticky bez možnosti odhalenia ich skutočného roku razby.
Napriek tomu, že počty kusov pri doražbe boli nižšie ako pôvodný náklad, zberatelia sa častejšie stretnú s novoražbou. Pôvodné Sovereigny razené skutočne v roku 1925 boli z veľkej časti roztavené.

Tieto zlaté mince sa získavajú len veľmi zriedka a preto sú veľmi vyhľadávané zberateľmi a investormi.

Král Jiří V.

Jiří V. (3. červen 1865 – 20. leden 1936) byl král Spojeného království a britských dominií a Císař Indie od roku 1910 až do své smrti. Byl prvním britským panovníkem z windsorské dynastie, kterou vytvořil z britské větve dynastie Sachsen-Coburg und Gotha.

Od dvanácti let sloužil u britského námořnictva, ale po náhlé smrti svého staršího bratra Alberta se stal nástupcem na trůnu a oženil se s bratrovou snoubenkou Marií z Tecku. I když občas podnikli cestu po zemích Britského impéria, Jiří upřednostňoval konvenční styl života a trávil čas se sbírkami poštovních známek.

Na trůn nastoupil po smrti svého otce Eduarda VII. roku 1910. Byl jediným císařem Indie, který navštívil císařský dvůr v Dillí, kde byl korunován. Pro tuto příležitost byla zhotovena indická císařská koruna. V době první světové války se zřekl všech svých německých titulů a změnil jméno svého královského rodu Sachsen-Coburg und Gotha na rod windsorský. V době jeho vlády po přijetí příslušného zákona došlo k oddělení správy dominií, takže byl vládcem dominií jako oddělených království, což připravilo cestu ke vzniku Commonwealthu. Období jeho panování bylo poznamenáno růstem socialismu, komunismu, fašismu, irského republikanismu a prvního britského labouristického předsedy vlády. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Eduard.