Raritní sbírka pamětních mincí
Československé dukáty z roku 1933
Průměr: 19.75, 25, 34, 42 mm
Hmotnost: 3.491, 6.982, 17.455, 34.909 g
Ryzost: 986/1000 Au
Hrana: vroubkovaná
Emise: 1933
Náklad: 57 597, 4 671, 1 752, 1 780 ks
Autor: soch. Jaroslav Benda, prof. Otakar Španiel
Ražba: Mincovna Kremnica
Jedinečný soubor zlatých historických mincí ČSR vydaných v roce 1933 obsahuje svatováclavský jednodukát, dvoudukát, pětidukát a desetidukát. Tyto zlaté Svatováclavské dukáty se získávají jen velmi zřídka a jsou velkou raritou ve světě numizmatiky!
Svatý Václav
(asi 907 - 28. září 935) český kníže a světec, který je považován za hlavního patrona české země. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
V dětství byl Václav, syn Drahomíry, vychováván na Tetíně svou babičkou Ludmilou, která ho nechala vyučovat slovanským knězem Pavlem. Poté, co se jeho otec Vratislav stal pražským knížetem, byl Václav poslán do Budče, kde se učil latině. V době studií, asi roku 915, uspořádal kníže svému synovi postřižiny. Po Vratislavově smrti v únoru 921 začala krátká poručenská vláda Ludmily. Ta však byla již v září toho roku zavražděna a poručnictví za nezletilého Václava převzala Drahomíra.
Václav se ujal vlády patrně roku 922. Zapudil svou matku, po čase ji však přijal zpět. V roce 924 nechal převézt Ludmiliny ostatky z Tetína na Pražský hrad, kde je slavnostně pohřbil. Václavova vláda byla od počátku charakteristická podporou křesťanské církve. V roce 929 byl Václav nucen poddat se římskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi, který s vojskem přitáhl až k Praze. S tím byl spojen i poplatek, který měl český kníže odvádět římskému králi.
Nedlouho poté založil Václav na Pražském hradě kostel sv. Víta, část ostatků světce získal od Jindřicha. Tento směr politiky knížete Václava se nelíbil straně, která nechtěla přijmout uvedené nábožensko-politické vazby. Jejím reprezentantem byl mladší Václavův bratr Boleslav I. Ukrutný, který sídlil ve svém údělném knížectví v (Staré) Boleslavi, kde si Boleslav postavil hrad. Boleslavova opozice vycházela patrně z podobných kořenů jako poručenská vláda Drahomířina.
Všechny pozdější literární prameny líčí Václavův a Boleslavův konflikt jako velmi osobní. Vyvrcholil pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi, kde byl kníže ráno dne 28.9.935 (ve starší literatuře bývá uváděno datum 929, které nalezneme i u Kristiána) zavražděn. Boleslav se svou družinou obsadil Pražský hrad a stal se knížetem. Záhy dal převézt Václavovo tělo do nového chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde jsou jeho ostatky uloženy ve Svatovítské kapli dodnes.
Stav vydání Československých jednodukátů
| Ročník ražby | 1923 | 1924 | 1925 | 1926 | 1927 | 1928 | 1929 | 1930 | 1931 | 1932 | 1933 | 1934 | 1935 | 1936 | 1937 | 1938 | 1939 |
| Stav (ks) | 61.861 | 32.814 | 66.279 | 58.669 | 25.774 | 18.983 | 10.253 | 11.338 | 43.482 | 26.617 | 57.597 | 9.729 | 13.178 | 14.566 | 324 | 56 | 276 |
Stav vydání Československých dvoudukátů
| Ročník ražby | 1923 | 1929 | 1930 | 1931 | 1932 | 1933 | 1934 | 1935 | 1936 | 1937 | 1938 |
| Stav (ks) | 4.000 | 3.262 | ? | 2.994 | 5.496 | 4.671 | 2.403 | 2.577 | 819 | 8 | 186 |
Stav vydání Československých pětidukátů
| Ročník ražby | 1929 | 1930 | 1931 | 1932 | 1933 | 1934 | 1935 | 1936 | 1937 | 1938 | 1951 |
| Stav (ks) | 1.827 | 543 | 1.528 | 1.827 | 1.752 | 1.101 | 1.037 | 728 | 4 | 56 | 100 |
Stav vydání Československých desetidukátů
| Ročník ražby | 1929 | 1930 | 1931 | 1932 | 1933 | 1934 | 1935 | 1936 | 1937 | 1938 |
| Stav (ks) | 1.564 | 394 | 1.239 | 1.035 | 1.780 | 1.298 | 600 | 633 | 34 | 192 |
