Sada Desať storočí architektúry 10 zlatých mincí 2001 - 2005 Štandard

DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY

Rotunda svaté Kateřiny

Národní kulturní památka Rotunda svaté Kateřiny stojí v areálu přemyslovského hradu ve Znojmě. Je jednou z mnoha rotund postavených v raném středověku na území Moravy a Čech, od ostatních se liší zachovanými nástěnnými malbami z roku 1134. Tyto malby jsou výjimečné v celém románském umění Evropy svým zaměřením na ideologii státu.

Roku 1710 byl v předhradí zřízen měšťanský pivovar, při jehož budování byly strženy všechny budovy kromě rotundy (označené jako Heidentempl = pohanský chrám) a velmi staré osmiboké Loupežnické věže (Räuberturm). Na konci 18. století byl v rotundě umístěn chlév a v roce 1830 došlo ke stavebním úpravám, po nichž rotunda sloužila jako tančírna a výčep piva. K roku 1879 je zde doložena košíkářská dílna. Roku 1888 byla rotunda rekonstruována a následně, v letech 1891-93 došlo k prvnímu restaurování maleb. Další restaurování maleb proběhlo v letech 1938, 1947-49,1969 a 1971. Mladší stavební úpravy rotundy proběhly v letech 1966,1991 a 2006.

Klášter Vyšší Brod

Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn postupně od 60. let 13. století, dokončen byl v 80. letech 14. století. Za nejstarší je pokládána patrová sakristie z doby kolem roku 1270, která dříve sloužila jako opatská kaple, nejprve však byla patrně využívána jako první klášterní svatyně všemi mnichy.

Roku 1671 byla postavena první kostelní věž. Budova prelatury pohltila při své přestavbě v 18. století dvě menší stavby z pozdního 14. století. Roku 1757 vznikl knihovní sál vyzdobený freskami. Poslední rekonstrukce a přestavby proběhly v letech 1830 - 1862, dále za opata Leopolda Wackarže, který zásadně zrestauroval kostel v novogotickém duchu a přistavěl k němu štíhlou věž. Další stavební zásah se datuje do roku 1904. Značně odlehlá poloha ochránila klášter před nepřízní válek, proto zůstal klášterní areál v podstatě neporušen.

Kamenná kašna Kutná Hora

Až do 19. století byla většina kutnohorských kašen umístěných na veřejných prostranstvích města dřevěných, čas od času došlo na jejich opravu nebo výměnu, často i měnily své místo. O to výsadnější postavení měla Kamenná kašna vystavěná v letech 1493-1495, fungující patrně také jako vodní rezervoár.

Podle starých popisů měla atikové zábradlí a vysokou šestibokou střechu. Při rekonstrukci v letech 1887-1890 podle plánů Ludvíka Láblera sice nebylo toto původní zastřešení rekonstruováno, zato byla většina zničené kamenické výzdoby vyměněna za kopie.

Zámek Litomyšl

Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století se touto poctou může pyšnit od roku 1999. Je nejvýznamnější renesanční památkou u nás, punc výjimečnosti mu dodávají nádherné arkády podle italských předloh. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance a to včetně sgrafitové výzdoby fasád a štítů, která je unikátním uměleckým dílem, neboť její motivy se neopakují. Malby ve tvaru psaníček pokrývají všechny zdi zámku. Na zdech se dochovaly i rozměrné figurální scény s výjevy ze života císaře Konstantina, zhotovené stejnou technikou.

Roku 1649 získali zámek Trauttmansdorffové, sto let poté se držiteli stali Valdštejnové a posledními majiteli byli Thurn-Taxisové. Vlastní zámek je obklopen hospodářskými budovami, postavenými a upravenými převážně v barokním slohu, zámecký areál doplňuje rozlehlá zahrada, která byla založena současně se zámkem a upravena a rozšířena v 18.století. Její součástí je i přírodní amfiteátr. Litomyšl je skvělým dokladem středoevropské šlechtické residence z období renesance, která si uchovala svou celistvost i po přeměnách ve stylu nových uměleckých směrů.

Slavonice

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1260. Původní strážní osada, založená asi ve 12. století na středověké zemské stezce spojující Prahu s Vídní, patřila do majetku pánů z Hradce (zlatá pětilistá růže v modrém poli). Ve 14. století se osada díky velkolepé výstavbě proměnila ve město. Součástí byla dvě náměstí (dnes pojmenovaná jako náměstí Míru a Horní náměstí), která byla obklopena středověkými měšťanskými domy. Celá výstavba byla koncipována na velice úzkých pozemcích, takže majitelé své domy a přilehlá hospodářství směřovali hlavním vchodem na náměstí a hospodářské budovy na zadní trakty svých domů.

9. května 1945 bylo město osvobozeno vojsky Rudé armády. Na základě rozhodnutí vítězných velmocí bylo ve dvou vlnách (1945 a 1946) odsunuto veškeré německé obyvatelstvo a město bylo osídleno českým obyvatelstvem z vnitrozemí. V roce 1953 bylo město zahrnuto do tzv. hraničního pásma, což zapřičinilo značnou izolaci celého území od ostatní civilizace a velmi silně omezilo i případný cestovní ruch v této oblasti. Teprve v roce 1960 při reorganizaci okresů a krajů bylo zastavěné území města vyjmuto z hraničního pásma a mohlo začít využívat cestovního ruchu.

Zámek Buchlovice

Zámek Buchlovice leží ve Zlínském kraji, asi 11 km od města Uherské Hradiště. Celý barokní komplex se skládá ze dvou zámeckých budov a rozsáhlého parku.

Na zámku je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a množství kuriozit. V okolních zahradách lze také navštívit výstavu fuchsií, chovnou stanici dravých ptáků nebo vinný sklep s tradičními moravskými víny. V zámeckých prostorách jsou uloženy sbírky italské, francouzské a nizozemské grafiky (rytiny Lucase Leydena, alegorie Pietra Breughela st., grafiky Henrika Goltzia, Rembrandtovy grafické listy).

Zámek Kačina

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Stojí zhruba 6,5 km severovýchodně od Kutné Hory, na katastru obce Svatý Mikuláš, při silnici do Nových Dvorů.

Velkolepý zámek na půdorysu otevřené podkovy má dvoupodlažní střední část s klasickým portikem o šesti sloupech s tympanonem, na tu navazují na obou koncích přízemní obloukovitá obytná stavení se sloupovým ochozem, zakončená patrovými budovami knihovny a divadla. Ve střední části je kruhová bývalá kaple s lucernou a taneční sál. Celá stavba měří 227 m. V zámku se nachází muzeum českého venkova založené již roku 1891, jež spadá pod správu Národního zemědělského muzea.Dále je zde knihovna se 40 000 knih z 16. až 19. stol. divadlo, lékárna a skleník.

Zámek Hluboká

Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách.

Byl přestavěn pod vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky kněžny Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.

Lázně Bohdaneč

Město Lázně Bohdaneč se nachází asi 10 km západně od města Pardubice na křižovatce silnic vedoucích z Hradce Králové do Kutné Hory a z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou. První zmínka o tomto městě je už ze 14. století.

Na konci 19. století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin & Klement, který byl majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7000 pacientů.

Tančící dům

Tančící dům, jinak také Ginger and Fred, dokončený roku 1996, stojí v Praze na pravém břehu Vltavy na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Jedná se o první stavbu špičkových světových architektů, která byla v hlavním městě po sametové revoluci realizována. Pojmenován je podle tvaru svých dvou nárožních věží, inspirovaných slavným meziválečným tanečním párem Freda Astaira a Ginger Rogersové. Tančící dům navrhl Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym, kterého k projektu přizval investor. Interiéry kanceláří investora byly z části svěřeny britské architektce českého původu Evě Jiřičné.

Jeho stavba rozpoutala nejrozsáhlejší veřejnou diskuzi o architektuře v Praze. Tančící dům dostal jedno z ocenění v kategorii designu v anketě amerického Time. V českém časopisu Architekt se dostal mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let. V budově, kterou financovala Nationale Niederlanden (dnes ING), jsou kanceláře, luxusní kavárna a restaurace.

Tento výrobok je súčasťou týchto súprav výrobkov: