Strieborná medaila Bohuslav Martinů 2009 Proof

Bohuslav Martinů

Bohuslav Martinů se narodil 8. 12. 1890 v Poličce. Už jako malý chlapec projevil hudební nadání. Učil se hrát na housle u krejčího Josefa Černovského a poté vystupoval na různých večírcích. V 16 letech mu radní v Poličce poskytli stipendium a poslali ho na studia na pražskou konzervatoř. Z konzervatoře byl však vyloučen a v roce 1912 složil na druhý pokus zkoušku ze hry na housle. Od roku 1915 hrál druhé housle, v letech 1920 - 1923 byl stálým členem České filharmonie. Přitom se neustále zdokonaloval ve hře a věnoval se skladbě. Byl ovlivněn dílem Antonína Dvořáka, Richarda Strausse a Debussyho. V roce 1922 se stal žákem Josefa Suka, v roce 1923 však získal stipendium na studia v Paříži. V roce 1931se Bohuslav Martinů oženil.

V roce 1940 odešel do Ameriky, kde v letech 1942 - 1946 vyučoval na Berkshire Music School, v letech 1948 - 1951 učil na univerzitě v Princetonu.

Ve svém díle byl Bohuslav Martinů ze začátku inspirován impresionismem. Jeho první skladbou jsou Tři jezdci na motivy Vrchlického balady. Známějším raným dílem je klavírní cyklus Loutky. Během pobytu ve Francii ho ovlivnil jazz, jehož prvky jsou v Jazzové suitě a v opeře Tři přání. Psal rovněž balety, z nichž nejznámější jsou Špalíček a Istar na motivy Zeyerova Gilgameše. Z jeho kantát je pak třeba zmínit Gilgameše, Otvírání studánek a Polní mši. Mezi jeho orchestrální skladby patří Památník Lidicím, oslavu konce války zachycuje Čtvrtá symfonie. Ze symfonií byla nejúspěšnější Šestá symfonie. Z oper je pak známá hlavně Julietta aneb Snář a Řecké pašije.

Jeho tvorba dosáhla asi 300 skladeb, většina z nich byla vydána ve světových nakladatelstvích a hrána po celém světě.
V roce 1953 se vrátil do Evropy, žil v Nice a v Římě. Ke konci života žil ve Švýcarsku v Schonenbergu u svého přítele Paula Sachera.
Bohuslav Martinů zemřel 28. 8. 1959 v Liestalu u Basileje ve Švýcarsku a byl pohřben v Poličce.

"Umělec se stále ptá po smyslu života, svého vlastního i lidstva, hledá pravdu. Systém neurčitosti vstupuje do našeho každodenního života. Tlak mechanizace a uniformity je pro člověka impulsem k tomu, aby protestoval a umělec má jen jednu možnost, jak tento protest vyjádřit a tím je jeho hudba."