Strieborná minca 200 Kč Jozef Thomayer 150. výročie narodenia 2003 Štandard

Josef Thomayer - 150. výročí narození 

Na lícní straně je český lev v obdélníkovém štítu a pod ním název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnota mince se zkratkou peněžní jednotky. Pod nominální hodnotou mince je lékařský symbol - číše ovinutá hadem a za ní vavřínová snítka symbolizující literární tvorbu dr. Thomayera. Vyobrazení doplňují iniciály autora lícní strany mince, akademického sochaře Ladislava Kozáka, a značka České mincovny v Jablonci nad Nisou, která minci razila.

Na rubové straně dvousetkoruny je portrét dr. Josefa Thomayera, přes jehož spodní část leží text "JOSEF THOMAYER" a letopočty "1853 - 2003". Jsou zde rovněž iniciály autora návrhu této strany mince, studenta AVU Josefa Oplištila.

Prof. MUDr. Josef Thomayer (23. března 1853 Trhanov - 18. října 1927 Praha) byl český lékař - profesor vnitřního lékařství, jeden ze zakladatelů české lékařské vědy. Velkou měrou se zasloužil o zlepšení podmínek na českých klinikách. Je zakladatelem českého lékařského názvosloví. Jeho bratr František Josef Thomayer byl významný český zahradní architekt.

Josef Thomayer se narodil v Trhanově na Chodsku. Studoval na gymnáziu v Klatovech a poté na lékařské fakultě ještě nerozdělené univerzity v Praze.

Je jednou ze základních postav českého vnitřního lékařství. V roce 1885 založil český lékařský časopis Sborník lékařský. Vydal hodně používanou příručku Úvod do drobné lékařské praxe. V roce 1893 vyšla jeho Pathologie a therapie nemocí vnitřních. Josef Thomayer se věnoval vnitřnímu lékařství, v roce 1883 byl docentem, roce 1886 byl jmenován mimořádným a 1897 řádným profesorem Lékařské fakulty UK. V roce 1886 se stal přednostou polikliniky české lékařské fakulty. V letech 1902 až 1921 byl po profesoru Emerichu Maixnerovi druhým přednostou II. interní kliniky, kterou neobyčejně povznesl. Pěstovaly se na ní všechny obory interny, pneumologie, kardiologie, endokrinologie, ba i neurologie jako konkurence brzy nato vzniklé Haškovcově neurologické kliniky.

Thomayer sám se angažoval ve více interních oblastech. Významné úspěchy však docílil zejména ve studiu břišního poklepu, jejž důkladně popsal. Studoval intermitentní klaudikace (kulhání po únavě při obliterující trombangiditidě - zánětu tepen vedoucímu k jejich ucpání), o níž podstatně rozšířil vědomosti a vybudoval i její léčbu.

Profesor Thomayer vytvořil českou internistickou školu, či spíše ona se utvořila kolem něho. I většina dnešních českých internistů jsou pokračovatelé jeho žáků. K tomu přispělo i to, že rozšířil lékařské publikační možnosti - kromě časopisu Sborník lékařský začal v roce 1889 vydávat menší práce v Sbírce přednášek a rozprav, později nazývané Thomayerovou sbírkou.

Byl ojedinělým pedagogem. Na univerzitní přednášky byl vždy pečlivě a svědomitě připraven a své bohaté zkušenosti a znalosti z lékařské praxe předával posluchačům. Na druhou stranu vyžadoval od studentů přesnost, pravdivost a spolehlivost. I v neděli dopoledne museli alespoň projít klinikou.

Josef Thomayer žil až do smrti jako starý mládenec. Jeho obraz je mnohobarevný. Měl velké množství obdivovatelů i obdivovatelek, ale i stejné množství nepřátel. Přátele měl i v literárních kruzích (jedním z nich byl spolužák z gymnázia Emil Frída, kterému Thomayer vymyslel pseudonym Jaroslav Vrchlický) a sám psal a vydával povídky pod pseudonymem R. E. Jamot (fonetický anagram Thomayer). Byl známým spisovatelem, kterého uznávali např. Jan Neruda, Alois Jirásek, Zikmund Winter, Karel Václav Rais nebo Karel Matěj Čapek-Chod. Svou pozici si vydobyl stovkami fejetonů a obrázků z cest. I v jeho dalších dílech vyniká láska k přírodě.

Thomayer odešel předčasně do důchodu v roce 1921. „Já nejsem žádná primadona, já jdu do penze, dokud jsem ještě neztratil hlas,“ komentoval svůj odchod do výslužby. Odcházel zřejmě v souvislosti s těžkým onemocněním (rakovina konečníku), kterému v roce 1927 podlehl. Svoje nemalé jmění odkázal Ústřední matici školské, knihovnu a výtvarné sbírky Národnímu muzeu a Národní galerii. Pochován je na hřbitově v rodném Trhanově.

Každá strieborná minca v prevední Standard je uložená v ochrannej plastovej kapsuli spolu s certifikátom pravosti od ČNB. Tmavo modrá etue je súčasťou mince iba v prevední Proof.