Strieborná minca 200 Kč Ondřej Sekora 100. výročie narodenia 1999 Proof

Ondřej Sekora - 100. výročí narození 

Lícní stranu mince vytváří velký státní znak České republiky mírně posunutý k hornímu okraji mince. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v nápisu ve dvou řádcích pod státním znakem. Nominální hodnota mince "200 Kč" je umístěna v jednom řádku pod označením státu. V levo před číslicí "2" je umístěn drobný lipový lístek.

Rubové straně mince dominuje postavička Ferdy Mravence s kyticí květů. V levé spodní čtvrtině je ve čtyřech řádcích umístěn nápis a letopočty " ONDŘEJ SEKORA a 1899 a 1999" Autorem návrhu pamětní mince je pan Jaroslav Bejvl. Iniciály jeho jména "JB" by měly být umístěny pod trsem trávy u spodního okraje mince. Ražbu provedla Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, jejíž značka by měla být umístěna na lícní straně mince uprostřed nad státním znakem.

Ondřej Sekora (25. září 1899 Královo Pole u Brna - 4. července 1967 Praha) byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.

Sekora byl zakladatelem prvních českých (moravských) ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.

Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Vladimír Šindler). V letech 1923 a 1927 (nebo 1928) byl redakcí vyslán do Paříže. V roce 1927 (nebo 1928) se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927-1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla židovského původu, musel svou práci opustit.

Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti, Ferda Mravenec.

Za okupace v letech 1944-1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.

V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.

V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech se svým způsobem aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno.

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách.

Každá strieborná minca je uložená v ochrannej plastovej kapsuli a vložená do tmavomodrej krabičky spolu s certifikátom pravosti od ČNB.