Strieborná minca 200 Kč Prvá elektrifikovaná trať z Tábora František Křižík 2003 Proof

První elektrifikované trati z Tábora do Bechyně - 100. výročí

Na lícní straně mince ražené podle návrhu akademického sochaře Ladislava Kozáka ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi je hlavním motivem portrét Františka Křižíka doplněný jeho jménem a letopočty jeho narození a úmrtí v neuzavřeném opisu při levém okraji mince. Při pravém okraji mince je v neuzavřeném opisu název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Pod portrétem je značka mincovny.

Dominantu rubové strany tvoří skupina osob v dobovém oblečení vítající příjezd prvního vozu elektrifikované trati. Při horním a pravém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis "PRVNÍ ELEKTRIFIKOVANÁ TRAŤ", při levém a dolním okraji neuzavřený opis "TÁBOR - BECHYNĚ" a nad ním letopočty "1903-2003". Iniciály autora výtvarného návrhu jsou při pravém spodním okraji dvousetkoruny mezi oběma opisy.

František Křižík (8. července 1847 Plánice - 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl významný český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem byla oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení.

Narodil se jako jediný syn venkovského ševce a posluhovačky v pošumavském městečku Plánice. Brzy v mládí přišel o otce. Ve dvanácti letech odešel na studia na tehdejší jedinou českou reálku v Praze, kterou vystudoval. Pro nedostatek peněz ale nemohl složit maturitu, jelikož si nemohl dovolit zaplatit poplatek za její složení. Přesto ho profesor Václav Zenger, který rozpoznal jeho nadání a technické nadšení, přijal na pražskou techniku jako mimořádného posluchače. Již během studia si musel najít práci, nejprve soukromé doučování, opisování not a později práci v továrně, která se zabývala výrobou telegrafních a signalizačních zařízení. Během práce zdokonalil železniční signalizaci, což se také stalo jeho prvním uznávaným vynálezem, za který obdržel 1000 zlatých.

Po studiích nastoupil jako železniční opravář a úředník u různých drah, od roku 1873 jako přednosta telegrafního oddělení na trati Plzeň - Chomutov.

Roku 1883 mu byl udělen Řád Františka Josefa I., roku 1891 Řád železné koruny a stal se císařským radou. Roku 1905 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny a 1906 obdržel čestný doktorát technických věd.

Národ na svého „Edisona“ nezapomněl. Když ve věku téměř 94 let ve Stádlci u Tábora zemřel, byl převezen do Prahy a s poctami pohřben na Vyšehradském hřbitově. Pohřeb slavné české osobnosti v době německé okupace proběhl jako symbol tiché manifestace proti této okupaci.

Dnes je na jeho počest pojmenováno mnoho ulic v různých městech a v místě, kde stál jeho závod, i stanice pražského metra Křižíkova. V jeho rodném městě bylo zřízeno malé muzeum, které dokumentuje jeho život a práci.

Každá strieborná minca je uložená v ochrannej plastovej kapsuli a vložená do tmavomodrej krabičky spolu s certifikátom pravosti od ČNB.