Strieborná minca 200 Kč Zal. Vysokého učenia technického v Brne 100. výročie 1999 Proof

Založení Vysokého učení technického v Brně - 100. výročí

Ústřední obraz lícní strany mince vytváří velký státní znak České republiky bez štítu mírně posunutý k levému hornímu okraji mince. Název státu " ČESKÁ REPUBLIKA " vytváří nápis ze dvou stran rámující státní znak. Slovo " REPUBLIKA " je horizontálně položeno pod státním znakem přes celou šířku mincovního pole. Slovo " ČESKÁ " vertikálně po levé straně státního znaku nad písmenem "E" ve slově " REPUBLIKA ". Označení nominální hodnoty mince "200 Kč" je umístěno ve dvou řádcích pod státním znakem.

Rubová strana mince je vytvořena z písmen , textu a letopočtů v konstruktivistickém stylu. Velká písmena " VUT ", částečně se překrývající, vytvářejí levou horní čtvrtinu mincovního obrazu. V levé dolní čtvrtině je umístěn ve dvou řádcích nápis "VYSOKÉ UČENÍ" a pod ním letopočty "1899 - 1999". Ve vertikální poloze je ve dvou řádcích v pravé části mincovního obrazu umístěn text nápisu " TECHNICKÉ V BRNĚ". Obě strany mince jsou doplněny o linky evokující architektonické prvky, jako jeden z učebních oborů školy. Autorem návrhu pamětní mince je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho jména "H" je umístěna u pravého okraje mince pod poslední číslicí "9" v letopočtu "1899". Ražbu provedla Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna na lícní straně mince v pravo pod písmenem "E".

Vysoké učení technické v Brně (VUT v Brně) je vysoká škola zaměřená na technické, ekonomické a umělecké vědy. Je nejstarší vysokou školou v Brně. V současné době nabízí studium na osmi fakultách a dvou vysokoškolských ústavech v bakalářských, magisterských i doktorských studijních oborech více než 23 tisícům posluchačů. VUT patří mezi jediné dvě české univerzity, které byly oceněny Evropskou komisí, a v roce 2009 se probojovala ve světovém žebříčku univerzit mezi 500 nejlepších vysokých škol.

V roce 1849 vzniklo díky přesunu Stavovské akademie z Olomouce do Brna (1847) a z rozhodnutí moravského zemského sněmu dvoujazyčné česko-německé Technické učiliště v Brně, zárodek vyššího technického vzdělávání na Moravě. Šlo o nevysokoškolské učiliště, ale už roku 1873 bylo povýšeno na vysokou školu s názvem C. k. vysoká škola technická v Brně. Tato vysoká škola však již nebyla dvojjazyčná, ale pouze německého charakteru.

Vzhledem k zániku univerzity v Olomouci, na Moravě chyběla instituce, která by poskytovala řádné vysokoškolské vzdělání a pouze jedna technika, navíc německá, nemohla tuto chybějící potřebu pokrýt, takže studenti převážně odcházeli jinam - do Prahy, Vídně nebo Krakova. V souvislosti s tím sílily hlasy, které zřízení univerzity požadovaly, ne však již v regionální Olomouci, ale v zemském hlavním městě - Brně. Moravští Němci ale druhou českou univerzitu zcela odmítali a tak se o její zřízení vedly dlouholeté neúspěšné spory (k vyřešení došlo až po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1919 založením Masarykovy univerzity). Vídeňská vláda se snažila vyřešit spor kompromisem, česká univerzita sice zřízena nebude, bude ale založena česká technika. 19. září 1899 byla proto císařským výnosem založena C. k. česká technická vysoká škola Františka Josefa v Brně.

Každá strieborná minca je uložená v ochrannej plastovej kapsuli a vložená do tmavomodrej krabičky spolu s certifikátom pravosti od ČNB.