Strieborná minca 200 Kč František Škroup 200. výročie narodenia 2001 Proof

František Škroup - 200. výročí narození

Ústřední obraz rubové strany mince vytváří netradiční portrét Františka Škroupa. Vpravo vedle portrétu je faksimile Škroupova podpisu. Jméno "Škroup" je zasazeno do linek notové osnovy. Pod ním ve dvou řádcích jsou letopočty "1801" a "2001". Při levém okraji mince nad notovou osnovou je umístěno písmeno "H", což je iniciála autora návrhu, akademického sochaře Jiřího Harcuby. Ražbu provedla Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna na lícní straně mince uprostřed nad písmeny "E" a "P" ve slově "REPUBLIKA".

František Jan Škroup (3. června 1801 Osice, Rakousko - 7. února 1862 Rotterdam, Nizozemsko) byl český hudebník, dirigent a skladatel.

23. 12. 1823 byla ve Stavovském divadle hrána česky tehdy oblíbená opera rakouského skladatele Josefa Weigla „Rodina Švejcarská“, kterou do češtiny přeložil básník a posluchač filosofie Simeon Karel Macháček. Opera byla provedena ochotníky, ale její úspěch (i finanční) přispěl k tomu, že od té doby bylo Stavovské divadlo otevřeno i pro další česká představení. Úspěch této a dalších oper zpívaných česky byl pro něj podnětem ke zkomponování první české opery Dráteník na libreto J. K. Chmelenského. Opera byla poprvé provedena s velkým úspěchem ve Stavovském divadle dne 2. února 1826. Povzbuzen jejím úspěchem začal komponovat další opery - Oldřich a Božena, Libušin sňatek. Tyto opery však již nedosáhly takového úspěchu.

V roce 1827 byl jmenován druhým kapelníkem Stavovského divadla, v roce 1837 se pak stal jeho prvním kapelníkem. Tím byl pak po dobu 20 let. Nesmrtelnost mu zajistila hudba ke frašce Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka ve které při premiéře konané dne 21. 12. 1834 poprvé zazněla píseň slepého žebráka Mareše Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou.

Byl výborným dirigentem a za svého působení ve Stavovském divadle nacvičil mnoho klasických oper, skládal řadu předeher a scénických hudeb k některým hrám a fraškám. Získal si také zásluhy jako skladatel českých písní a sborů. V letech 1836-1845 působil jako varhaník synagogy v Dušní ulici (Praha).

V roce 1857 byl po 30 letech působení ve Stavovském divadle propuštěn a dán do penze pro neúspěch svých oper a neshody s tehdejším ředitelem divadla Stogrem. Poněvadž v Praze nenašel odpovídající místo, přijal v roce 1860 místo kapelníka u německé opery ve městě Rotterdam. Po necelých dvou letech zde 7. února 1862 zemřel a je pohřben na rotterdamském protestantském hřbitově.

Každá strieborná minca je uložená v ochrannej plastovej kapsuli a vložená do tmavomodrej krabičky spolu s certifikátom pravosti od ČNB.