Strieborná minca 200 Kč František Škroup 200. výročie narodenia 2001 Štandard
posledná aktualizácia ceny
kód produktu
30.5.2001
Aktuálne nie je možné tento produkt objednať.
NIE JE SKLADOM
Podrobný popis
František Škroup - 200. výročí narození
Na lícní straně mince je umístěn velký státní znak. Název státu " ČESKÁ REPUBLIKA " je v neuzavřeném opisu zprava do leva při obvodu mince. Označení nominální hodnoty "200 Kč" je umístěno pod státním znakem, označení "Kč" je položeno kolmo vedle druhé "0" číslovky "200".Ústřední obraz rubové strany mince vytváří netradiční portrét Františka Škroupa. Vpravo vedle portrétu je faksimile Škroupova podpisu. Jméno "Škroup" je zasazeno do linek notové osnovy. Pod ním ve dvou řádcích jsou letopočty "1801" a "2001". Při levém okraji mince nad notovou osnovou je umístěno písmeno "H", což je iniciála autora návrhu, akademického sochaře Jiřího Harcuby. Ražbu provedla Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna na lícní straně mince uprostřed nad písmeny "E" a "P" ve slově "REPUBLIKA".
František Jan Škroup (3. června 1801 Osice, Rakousko - 7. února 1862 Rotterdam, Nizozemsko) byl český hudebník, dirigent a skladatel.
23. 12. 1823 byla ve Stavovském divadle hrána česky tehdy oblíbená opera rakouského skladatele Josefa Weigla „Rodina Švejcarská“, kterou do češtiny přeložil básník a posluchač filosofie Simeon Karel Macháček. Opera byla provedena ochotníky, ale její úspěch (i finanční) přispěl k tomu, že od té doby bylo Stavovské divadlo otevřeno i pro další česká představení. Úspěch této a dalších oper zpívaných česky byl pro něj podnětem ke zkomponování první české opery Dráteník na libreto J. K. Chmelenského. Opera byla poprvé provedena s velkým úspěchem ve Stavovském divadle dne 2. února 1826. Povzbuzen jejím úspěchem začal komponovat další opery - Oldřich a Božena, Libušin sňatek. Tyto opery však již nedosáhly takového úspěchu.
V roce 1827 byl jmenován druhým kapelníkem Stavovského divadla, v roce 1837 se pak stal jeho prvním kapelníkem. Tím byl pak po dobu 20 let. Nesmrtelnost mu zajistila hudba ke frašce Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka ve které při premiéře konané dne 21. 12. 1834 poprvé zazněla píseň slepého žebráka Mareše Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou.
Byl výborným dirigentem a za svého působení ve Stavovském divadle nacvičil mnoho klasických oper, skládal řadu předeher a scénických hudeb k některým hrám a fraškám. Získal si také zásluhy jako skladatel českých písní a sborů. V letech 1836-1845 působil jako varhaník synagogy v Dušní ulici (Praha).
V roce 1857 byl po 30 letech působení ve Stavovském divadle propuštěn a dán do penze pro neúspěch svých oper a neshody s tehdejším ředitelem divadla Stogrem. Poněvadž v Praze nenašel odpovídající místo, přijal v roce 1860 místo kapelníka u německé opery ve městě Rotterdam. Po necelých dvou letech zde 7. února 1862 zemřel a je pohřben na rotterdamském protestantském hřbitově.
Každá strieborná minca v prevední Standard je uložená v ochrannej plastovej kapsuli spolu s certifikátom pravosti od ČNB. Tmavo modrá etue je súčasťou mince iba v prevední Proof.
Špecifikácia produktu
Žiadanka
Vyplnenie žiadanky pre Vás nie je záväzné.
Výkupný formulár
Radi od vás vykúpime investičné kovy zakúpené u nás ale aj u konkurencie. Naši zákazníci vždy dostanú najvyššiu možnú cenu ponúkanú v danom čase. Vyplňte formulár nižšie a my Vás budeme kontaktovať. Ďakujeme za dôveru.