Strieborná minca 200 Kč Jakub Jan Ryba Česká mše vianočná 200. výročie 1996 Štandard

Jakub Jan Ryba Česká mše vánoční - 200. výročí 

Dominantou lícní strany je velký státní znak České republiky umístěný v celé středové části mince. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v neuzavřeném opisu v horní části mezikruží vytvořeného linkou oddělující státní znak a okraj mince. Nominální hodnota mince 200 Kč je umístěna pod dolní částí státního znaku.

Ústředním motivem rubové strany je postava anděla s trubkou, vznášejícího se nad stylizovaným venkovským kostelíčkem. V horní části mincovního pole je umístěna kometa. Obdobně jako na lícní straně mince vytváří linka oddělující obraz od okraje mince mezikruží, ve kterém je v horní části umístěn text "JAKUB JAN RYBA", v dolní části je text "ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ" a letopočty "1796 - 1996".

Horní text je od dolního textu a letopočtů oddělen částí trubky a částí andělova křídla přesahující ze středového mincovního pole. Iniciála autora návrhu mince, akademického sochaře Ladislava Kozáka "L.K" je zakomponována vpravo dole nad linkou oddělující mezikruží u písmene "Í" ve slově "VÁNOČNÍ". Ražbu provedla Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna na lícní straně mince vlevo od svislé linky dělící státní znak.

Jakub Jan Ryba

Jakub Jan Ryba (původně křtěn Jakub Šimon Jan R.; 26. října 1765 Přeštice - 8. dubna 1815 Voltuš u Rožmitálu pod Třemšínem) byl český hudební skladatel přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je Česká mše vánoční.

Už jako osmiletý uměl velmi dobře hrát na klavír a učil se na housle a varhany. Od roku 1780 studoval s pomocí svého strýce v Praze piaristické gymnázium, po jeho ukončení v roce 1785 studoval filozofii. Získal značný rozhled a vzdělání (kromě češtiny a samozřejmé němčiny četl francouzsky, italsky, latinsky i řecky). Byl přívržencem osvícenské ideologie. Po pěti letech jej však otec, který byl podučitelem v Přešticích, povolal do Nepomuku, kde se uvolnilo místo učitelského pomocníka. J. J. Ryba toto místo ale nedostal. V roce 1786 se stal pomocným učitelem v Mníšku a od roku 1788 až do smrti působil jako učitel v Rožmitále.

V roce 1790 se oženil, byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl i významný český oftalmolog prof. Josef Arnošt Ryba (1795-1856). Později žije a skládá v bídě - místo venkovského učitele v lidech nevzbuzovalo autoritu - avšak v této době složil svoji nejznámější vánoční mši, Českou mši vánoční z roku 1796. Má český text, protože Ryba byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. I další svá díla psal s českým textem.

V roce 1815 odešel 8. dubna ráno směrem k Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem Nicholausem Riessem. Tento politický emigrant původem z Porýní se v Rožmitále usadil po okupaci své země Napoleonem (po roce 1800). Riess ho na dohodnutém místě nalezl ještě živého, avšak umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Jako sebevrah byl Ryba pochován bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech spočinul na rožmitálském hřbitově. Jeho čin měl důvod v dlouhodobé vyčerpanosti, depresích, obtížné ekonomické situaci rodiny, trýznivém fyzickém onemocnění (trpěl zlatou žilou), neutěšených vztazích nekonformního učitele k nadřízeným a také ve vlivu stoické filosofie, která sebevraždu za jistých okolností schvalovala jako eticky žádoucí (Ryba patřil mezi vášnivé čtenáře Seneky).

Na místě jeho smrti v roce 1854 postavili lesní dělníci kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou, která zde stojí dosud. Vedle mohyly se nachází i pomník k 50. výročí vzniku Československa.

Každá strieborná minca v prevední Standard je uložená v ochrannej plastovej kapsuli spolu s certifikátom pravosti od ČNB. Tmavo modrá etue je súčasťou mince iba v prevední Proof.