Strieborná minca 200 Kč Viktor Ponrepo 150. výročie narodenia 2008 Proof

Viktor Ponrepo - 150. výročí narození

Na lícní straně mince je zobrazen promítací přístroj, ze kterého vycházejí stylizované paprsky světla. Mezi nimi je umístěn secesně stylizovaným písmem název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny je umístěna při spodním okraji mince mezi nohami stojanu promítacího přístroje.

Na rubové straně mince jsou symbolické znaky Viktora Ponrepa - klobouk a knír. Při levém a pravém okraji mince je neuzavřený opis „VIKTOR PONREPO“ a při jejím spodním okraji jsou letopočty „1858-2008“.

Viktor Ponrepo, vlastním jménem Dismas Šlambor (6. června 1858 - 4. prosince 1926) byl český průkopník kinematografie, majitel prvního stálého kina v Praze v domě U modré štiky v Karlově ulici.

Na přání otce se vyučil pozlacovačem, od malička měl nadání učit se kouzelnickým trikům. Místo zlatnictví, které ho nebavilo, se dal na nejistou dráhu kouzelníka a eskamotéra. Od rakouských úřadů získal povolení k provozování kouzelnického umění a začal se svým představením putovat po českém venkově. Protože cítil, že jeho jméno není pro diváky nijak poutavé, rozhodl si změnit své jméno.

Pseudonym si zvolil podle zámečku Bon Repos u Lysé nad Labem, k tomu si vybral také vhodné jméno křestní. Originální bylo i jméno Ponrepovy společnosti: Ponrepovo kouzelné divadlo s původními jevy duchů a strašidel. Po představení zůstával se svými diváky a vyprávěl jim o Praze, kterou mnozí dosud nespatřili. Svůj program neustále doplňoval a vylepšoval.

Na Jubilejní výstavě 1891 v Praze Ponrepa nadchl vystavený Edisonův fonograf, o čtyři roky později se uskutečnilo první představení kinematografu. Když pak začal Jan Kříženecký nejen promítat filmy francouzské, ale sám také filmy točit, Ponrepo se rozhodl tohoto vynálezu také využít. Svá představení oživoval fonografem, později si pořídil i promítací přístroj.

Národní filmový archív archivuje jedinečný krátký film (72 m) nazvaný pracovně Ponrepovo kouzelnictví. Natočil ho režisér a kameraman Antonín Pech pro Ponrepa, který jej používal občas také jako zahajovací číslo svých představení. Ukazuje na něm jedno ze svých kouzelnických čísel.

Roku 1912 se Viktor Ponrepo stává místopředsedou Spolku českých majitelů kinematografů v království českém se sídlem v Praze, který byl právě založen. Další práci přerušila válka, po ní se však zájem o film vrátil a Ponrepo mohl v práci pokračovat. V polovině 20. let přišla však znovu krize a Ponrepo roku 1924 požádal o obnovení kouzelnické a eskamotérské licence, neboť zjistil, že ho film neuživí. Nakonec zemřel 4. prosince 1926 na pokraji chudoby.

Každá strieborná minca je uložená v ochrannej plastovej kapsuli a vložená do tmavomodrej krabičky spolu s certifikátom pravosti od ČNB.