Evropská hospodářská krize: Zvuk, který slyšíte je praskání Eura

Rozpad v eurozóně je nyní ještě reálnější s uveřejněním užšího seznamu pro Wolfson Economics Prize. Letošní Wolfson - otázka zněla: "pokud členské státy opustí hospodářskou a měnovou unii ...

Rozpad v eurozóně je nyní ještě reálnější s uveřejněním užšího seznamu pro Wolfson Economics Prize - prestižní ocenění za ekonomiku, která je po Nobelově ceně jednou z nejvyšších (250.000 liber, tedy asi 7 500 000 korun). Letošní Wolfson - otázka zněla: "pokud členské státy opustí hospodářskou a měnovou unii, jaký je nejlepší způsob pro ekonomický proces, aby se podařil zajistit nejzdravější základ pro budoucí růst a prosperitu stávajících členů?" Skutečnost, že nyní máme několik publikovaných odpovědi na tuto otázku od různých seriózních ekonomů je problém rozchodu o to více naléhavější.

Eurozóna byla vždy sobecká unie, vytvořená v době bezprecedentního růstu a založena spíše na krátkodobém ekonomickém zisku, než na dlouhodobé politické unii v rámci Evropy. Chcete-li vyřešit euro, budete muset vyřešit tento problém - a jak už bylo mnohokrát napsáno - je těžké obejít se bez společné fiskální unie, jaká je např. v USA, kde se peníze mohou převézt ze silnějších států na slabší.

Nejnovější záchrana vynaložena na problémy eurozóny Evropskou centrální bankou (ECB), v podobě půjčky 1,2 bilionu dolarů evropským bankám, nefunguje, alespoň ne k řešení základního problému. Ekonomika eurozóny se nyní smluvně zavázala po dobu dvou po sobě jdoucích čtvrtletí a trhy práce a poskytování úvěrů se nadále zhoršují.

Dobrou zprávou je, že hotovostní infuze ECB se pravděpodobně pozastavila, alespoň pro příští rok, která by téměř jistě infikovala USA. Špatnou zprávou je, že od května se spustí řecké volby a nová vláda bude muset schválit nejnovější úspornou strategii a tím se může stát, že se euro začne rozpadávat.

Což je místo, kde přichází na řadu Wolfson. Myslí si, že chytří kluci z Capital Economics v Londýně již nastínili jeden z nejpravděpodobnějších scénářů, což je, že Řecko se rozhodne odejít z eurozóny, vratí se k drachmě a nezaplatí velkou část svého dluhu. Samozřejmě toto je špatná zpráva, ale je tak možné zvládnout krizi bez globálního kolapsu. Takže drachma klesne o 50% - ano, což by znamenalo pro řeky chaos a možná i pro evropský, finanční systém na nějaký čas, ale Řecko by rychle začalo těžit z konkurenčních výhod, které by jim umožnila právě slabší měna.

Pokud by Řecko tímto vyšlo ze svých problémů relativně dobře je velká pravděpodobnost, že ostatní země jako je např. Španělsko a Portugalsko by následovaly. Aby se tomu zabránilo, říkají chytří kluci z Capital Economics, že zbytek eurozóny se bude muset pohnout velmi rychle směrem k plné fiskální a politické unii. Ale jak už bylo napsáno v loni, nebyl tu dostatek politické vůle aby všechny země podepsaly takovouto unii na prvním místě - a to zůstává stejně pravdivé i dnes. Snad příštím Wolfson úkolem by mělo být: "Jak se může každá země v Evropě stát Německem?" a výherní cenou by byly evropské cenné papíry (eurobond).