Indičtí šperkaři stávkovali, chtějí čínská pravidla obchodování

S tím, jak se blíží poslední možný termín ke zrušení vysokého cla na dovoz zlata do Indie, roste i tlak na stávající vládu, aby tento předpokládaný krok učinila. Ta musela tento týden dokonce čelit stávce místních šperkařů.

S tím, jak se blíží poslední možný termín ke zrušení vysokého cla na dovoz zlata do Indie, roste i tlak na stávající vládu, aby tento předpokládaný krok učinila. Ta musela tento týden dokonce čelit stávce místních šperkařů. Chtějí, aby se indický kabinet inspiroval poměrně volným čínským trhem.

Stávka indických výrobců šperků proběhla už v pondělí a od té doby neutichá diskuse o zavedení čínského modelu obchodování s fyzickým zlatem. Výrobcům by to rozhodně pomohlo. Vždyť tvrdá omezení importu zlata do země způsobila a dále způsobují nepříjemný nedostatek materiálu, nutného pro jejich podnikání. Konkrétně v únoru se dovoz zlata a stříbra do Indie propadl o 71,4 procenta na úroveň 1,63 miliardy dolarů. A to je, vzhledem k výkonnosti šperkařského průmyslu, dosti málo.

Za stávkou zpracovatelů drahých kovů stojí organizace The Bombay Bullion Association Ltd. a India Bullion and Jewellers Association Ltd.. Na místní šperkaře má evidentně velký vliv, vždyť v tradičních zpracovatelských regionech Maharashtra, Gujarat a v jižní části země vstoupilo do jednodenní pondělní stávky 90 procent řemeslníků. "Chtěli jsme jasně protestovat proti vládní politice dovozu zlata. Byla to velmi úspěšná akce, kterou pocítili všichni prodejci, kteří našim lidem zlato prodávají, popsal prezident celostátní asociace, Mohit Kamboj, způsob, jak do protestu proti vládě zapojit celý dodavatelsko - výrobní segment.

Obě asociace také zveřejnily soupis požadavků vůči indické administrativě. Chtějí především snížit dovozní clo z deseti na dvě procenta, revidovat pravidlo 80:20, podle něhož se musí exportovat minimálně 20 procent zlata, dovezeného a zpracovaného místními dílnami, a v neposlední řadě zrušit požadavek na důslednou identifikaci kupujících, které obchodníkům možná škodí víc než vysoké clo.

Proč vlastně země, která představuje jeden z největších trhů se zlatem, zavedla tato opatření? Zlato tvoří spolu s ropnými produkty zdaleka největší položky importu do země, což značně ztěžuje pokusy o korigování nepříznivé obchodní bilance indické ekonomiky. Jedním dechem je ale třeba dodat, že se to úřadům příliš nedaří. Situace využívají především nelegální dovozci a obchodní bilance země pokulhává tak jako tak. "Právě proto je stávka, a s ní spojené snížení poptávky, přesně to, co si vláda přeje," varuje profesní asociace před přílišnou horlivostí šéf All India Gems and Jewellery Traders? Federation, Harish Soni. I to je podle něho důvod, proč stávka za tak zásadní věc pro celé odvětví skončila už první den.

Indové vidí způsob, jak celou situaci řešit, v čínském modelu. Aktuálně největší trh s fyzickým zlatem na světě je čínskou vládou také regulován. "Rozdíl spočívá v tom, že Číňané zasahují aktivně a citlivě, zatímco naše vláda napřed omezí obchodování, pak uvalí vysoká cla a následně vytvoří vzdělávací program pro naše řemeslníky jak si poradit s klesajícími příjmy," říká Soni. A upozorňuje na malou skupinu obchodníků, kteří díky známostem a korupci dostávají své zlato přednostně, zatímco ostatní musí nakupovat materiál s obrovskými maržemi. Ty v posledním období sice klesly ze 160 na 80 dolarů za unci, ale i tak je to pro většinu proslulých indických šperkařů likvidační.

Zdroj: Commodity Trade Mantra, Reuters, GoldSeek.com