Vznik samostatné československé měny

Rok 1918 je rokem vzniku našeho samostatného státu. Jedním z prvků hrdého samostatného státu je i vlastní národní měna. Doba vzniku našeho státu byla překotná a plná nadšení, prožívání samostatnosti a nezávislosti na rakousko-uherské monarchii bylo všudypřítomné. Náhlá a podstatná politická změna je na našem území celkem častým jevem a každá takováto změna je také provázena i zatracováním všeho starého a prosazováním všeho nového , a to mnohdy i za každou cenu. Stejně tak tomu bylo i při přípravě na novou československou měnu. Jak se vlastně naše měna měla jmenovat?

Do nového názvu měny se zapojily nejrůznější spolky a instituce. Začaly se objevovat názvy jako řepa, sokol, stotina, lev, denár, groš, káně. Používaná jednotka tj. koruna byla tehdy poměrně mladá ? vznikla v roce 1892. Nakonec až v roce 1924 se rozhodlo, že československá měna ponese původní název tj. koruna. V tomto směru jsme mezi nástupnickými státy Rakousko-Uherska byli výjimkou. Všechny ostatní státy postupně změnily název vlastní měny. Při uspořádávání poměrů samostatného československého státu se objevila i myšlenka o dvojí měně. Měli se zavést platidla s obchodním krytím v hodnotě předválečného francouzského franku. Státovková měna se měla postupně k této hodnotě přibližovat. K uskutečnění tohoto projektu, ale nedošlo. Měnovou reformu tehdy připravovalo ministerstvo financí (Bankovní úřad ministerstva financí). Jelikož zavedení platidel muselo přijít v co možná nejkratší době, používali se platidla rakousko-uherská, na které byly nalepeny československé kolky .

Příprava a tisk prvních papírových platidel
Příprava návrhů papírových platidel byla velmi rychlá a muselo se na ní podílet nejen více autorů, ale i tiskáren. Alfons Mucha je autorem naší první desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny a pětisetkoruny. Rychlost, s kterou se musely papírové platidla zavést do oběhu se projevila na nejednotnosti celé této první emise. Oficiální československá tiskárna cenin doposud neexistovala. Prvních devět nominálů byly proto tištěny ve dvou českých, jedné rakouské a jedné americké společnosti (např. desetikoruna byla tištěna ve třech tiskárnách). Většina státovek byla tištěna knihtiskem, jen tisícikoruna byla tištěna v renomované tiskárně American Bank Note Company, způsobem hlubotisku s řadou ochranných prvků. Kvalita tisku státovek neumožňovala jejich dostatečnou ochranu a tak se velmi záhy objevily první padělky.

Z té doby je znám velký případ padělání státovek v nominálu 500,- Kč. V dílně Maďara Prof. Dr. Gyula Mezsárose bylo vyrobeno přes 60.000 kusů velmi kvalitních padělků. Padělky u státovky v hodnotě 5.000,- Kč se objevily velmi záhy. Proto byly velmi rychle staženy z oběhu, aby neohrozily peněžní oběh. Brzké stažení z nich udělalo sběratelsky nejvzácnější a nejdražší československé papírové platidlo. Druhá emise postupně nahrazovala tu první a nominály 100, 500 a 5.000 byly tištěny s ochrannými prvky v American Bank Note Company. U dalších nominálů se použilo lepších technyk ke ztížení padělání.

Zdroj: ČNB, Bankovniství?

Související články:
Co je to bankovka a statovka?
Neplatné bankovky

Související produkty: Ruský a český tisk 1953
České bankovky 1958-1964
České bankovky 1970-1989
Euro katalog mincí a bankovek