Nenechte se zaslepit leskem diamantů

Poslední tři roky stíhá jedna krize druhou - americká hypoteční se přelila v globální finanční, ta zase v evropskou rozpočtovou. Není divu, že jsou investoři vystresovaní a hledají jistoty.

Poslední tři roky stíhá jedna krize druhou - americká hypoteční se přelila v globální finanční, ta zase v evropskou rozpočtovou. Není divu, že jsou investoři vystresovaní a hledají jistoty. Mimo jiné v drahých kovech a diamantech. Diamanty ale nejsou zlato.

Na vlně zájmu o zlato se vedle solidních obchodníků veze i mnoho pochybných společností, samotné zlato má ale jednu podstatnou výhodu - je to stejnorodá komodita, která se obchoduje na transparentním veřejném trhu. Zato trh s diamanty je všechno, jen ne transparentní. Jde o záležitost poměrně uzavřeného klubu obchodníků a informace o cenách jsou kusé. Diamantová burza ostatně ani nemůže fungovat stejně jako běžné komoditní nebo akciové burzy, protože každý kámen je jedinečný.

Sami obchodníci to cítí jako hendikep, proto se snaží o větší informační otevřenost. Například společnost IDEX zveřejňuje ve spolupráci s federací diamantových burz doporučené koncové ceny různých kategorií kamenů. Existuje tak alespoň nějaké vodítko, podle kterého se mohou zákazníci orientovat. Doporučená cena už sice zahrnuje maloobchodní přirážky, pomůže ale alespoň odfiltrovat nabídky, které jsou výrazně vyšší než ceny obvyklé v zahraničí.

Prodejci diamantů kameny prezentují jako opravdu dlouhodobou investici - což je diplomatický způsob, jak říci, že klient může čekat i řadu let, než mu kámen vydělá alespoň na marži prodejce. U větších kamenů prý ale lze čekat zhodnocení v desítkách procent ročně. Kdyby něco takového sliboval manažer podílového fondu nebo emitent akcie, okamžitě by mu "skočil po krku" regulátor kapitálového trhu. Každý výnos podléhá rizikům, a diamanty nejsou výjimkou. Největší nárůst zaznamenaly ceny diamantů až v posledních několika letech. Může jít o módní bublinu, která zase splaskne. Kameny nejsou imunní ani vůči krátkodobým výkyvům. Během finanční krize investoři poptávali hlavně likvidní nástroje a ceny klesly v průměru až o 20 procent (měřeno indexem, který publikuje zmiňovaná společnost IDEX).

Je pravda, že i ceny akcií a dluhopisů se mohou chovat iracionálně, pro trh diamantů to ovšem platí dvojnásob. Cena za kámen o váze tří karátů může být o desítky procent vyšší než cena za stejně kvalitní kámen vážící 2,98 karátu. Jednoduše proto, že kulaté číslo lépe vypadá. Kdo by chtěl dát svojí snoubence prsten s 2,98karátovým kamenem namísto tříkarátového, že ano.

I přes všechny vyjmenované zádrhele lze diamanty za určitých okolností považovat za investici, podobně jako archivní vína nebo starožitnosti. U diamantových šperků už to ale neplatí vůbec. I přesto se najdou obchodnící, kteří se vám pokusí namluvit opak. Připomíná to situaci, kdy poradci některých společností prodávali drobným investorům akcie rakouské realitní společnosti Immofinanz, jako by šlo o nemovitostní fond.

Zdánlivě malý, ve skutečnosti ale velmi podstatný rozdíl. U šperku "investor" platí k ceně kamenu navíc ještě vysokou přirážku za řemeslné zpracování a módní hodnotu. Při zpětném prodeji u klenotníka ji samozřejmě nedostane. Jeden příklad ze zahraničí - list Wall Street Journal zmiňuje manželku jistého amerického milionáře, která chtěla po rozvodu prodat kolekci luxusních šperků, kterou jí manžel postupně nakoupil za 1,7 milionu dolarů. Dostala za ně sotva čtvrtinu kupní ceny.