Vzácný vrak lodi u Namibie zůstane napospas oceánu

Vrak portugalské lodi ze 16. století, objevený v dubnu u namibijského pobřeží, se brzy vrátí oceánu, aniž by mohl vydat všechny své poklady. Jejich vyzdvižení z mořského dna by totiž bylo příliš finančně náročné. Bronzová děla, tuny mědi, obrovské sloní kly, stovky zlatých mincí - dokonce i expertům vyrazilo bohatství z korábu dech.

"Na palubě bylo nalezeno přes 2300 zlatých mincí o váze 21 kilogramů a 1,5 kilogramu stříbrných mincí, které by dnes v přepočtu měly cenu více než sto milionů dolarů," tedy 1,7 miliardy Kč, uvedl portugalský archeolog Francisco Alves.

"Kulturní hodnota tohoto objevu je ovšem nevyčíslitelná," dodal. "Jde o nejlépe zachovanou loď z tohoto období nalezenou mimo portugalské území, na níž je tolik zlatých mincí, že jde zřejmě o nejvýznamnější objev v Africe kromě Egypta," soudí.

Vrak byl objeven náhodou v dubnu na samém jihu země, v chráněné oblasti společnosti Namdeb vyrábějící diamanty, jejímiž rovnocennými majiteli jsou největší světový producent diamantů, jihoafrický koncern De Beers a namibijská vláda.

"Dělníci za pomoci buldozerů postavili písečnou zeď, aby zde mohli hloubit mořské dno a hledat diamanty," uvádí namibijský archeolog Dieter Noli.

"Jeden z nich si povšiml nezvyklé dřevěné konstrukce a kulatých kamenů. Později se ukázalo, že to byla děla," líčí.

Kromě zlatých a stříbrných mincí a padesátky sloních klů vydala loď cínové nádobí, navigační přístroje, kordy, 13 tun měděných prutů a další poklady. Celkem více než 600 kilogramů různých předmětů vynesli portugalští, jihoafričtí, američtí a zimbabwští experti z lodě na hladinu. Jejich činnost financovala společnost Namdeb a namibijská vláda.

"Udržování písečné zdi, která zadržuje silné proudy Atlantického oceánu a umožňuje expertům vykopávky, stojí 2500 amerických dolarů denně," tedy 42 500 Kč, zdůrazňuje Peingeondjabi Shipoh, který má na namibijském ministerstvu kultury tento projekt na starosti.

"Od 10. října tyto zdi nebudeme udržovat a vydáme loď napospas oceánu, i když jsem si jist, že by tu ještě bylo mnoho co objevit," lituje.

Dalším zklamáním bylo zjištění, že loď nepatří portugalskému objeviteli Bartolomeu Diazovi, který jako první obeplul Mys dobré naděje.

Diaz zanechal v roce 1488 obrovský kříž na památku portugalského krále na úrovni dnešního města Lüderitz, které pojmenoval Angra Pequena (malá zátoka). Asi dva roky poté se Diaz potopil v moři i se svou lodí, která nebyla nikdy nalezena.

Avšak objev v Oranjemundu toto tajemství neodhalil: zlaté mince nalezené na palubě vraku se v Portugalsku dostaly do oběhu teprve 25 let po Diazově smrti.