Zlatá minca 5000 Kč Hrad Buchlov 2020 Proof

1/2 Oz zlatá pamätná minca - Hrad Buchov

Na rubové straně mince je vyobrazen hrad Buchlov. Při spodním okraji mince se nachází ročník ražby "2020" a text "HRAD BUCHLOV". Iniciály autora mince MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny propojenými písmeny "J" a "O", se nacházejí při pravém spodním okraji mince.

Na lícní straně mince je vyobrazena silueta hradu, do které jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to uprostřed český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Při pravém spodním okraji mince se nachází název cyklu "HRADY", text "ČESKÁ REPUBLIKA" a značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen "Č" a "M". Při levém spodním okraji je umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "5 000 Kč".

Buchlov je královský hrad stojící na stejnojmenném kopci v Chřibech nad Buchlovicemi v nadmořské výšce 509 metrů. Doba stavby tohoto hradu se odhaduje na 1. polovinu 13. století. Poslední úpravu hradu provedl vévoda Jan Ždánský ze Zástřizel při přestavbě na renesanční sloh v letech 1540–1558. Hrad je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem.

Buchlov byl vybudován v první polovině 13. století. Hrad byl založen jako významný strategický bod. Funkce hradu byla hospodářská, obranná, ale hrad byl také správním střediskem. K této správě náležela i královská soudní pravomoc, tzv. lovecké právo. Původní zakládací listina se však nedochovala. Ze stavebně-historického hlediska se Buchlov řadí do přechodného románsko-gotického období. Přestože byl Buchlov neustále v majetku krále, byl často dáván do zástavy bohatým moravským rodům – věřitelům krále. V roce 1511 přestal být Buchlov majetkem krále. Král Vladislav II. Jagellonský jej daroval Arklebu Trnavskému z Boskovic za jeho významné služby proti Turkům. Arkleb hrad prodává roku 1520 Žerotínům, kteří jej drží až do roku 1544. Od nich koupil panství Jan Ždánský ze Zástřizel, jehož rod zde pobýval více než jedno století.

Za Zástřizlů proběhly největší stavební úpravy, a to již v duchu renesance. Celý horní hrad byl přestavěn k reprezentačním a obytným účelům. Veškeré hospodářské budovy byly přesunuty do nově vybudovaného dnešního druhého nádvoří. Většina Zástřizlů se aktivně zapojila do stavovského povstání na straně vzbouřenců a při konfiskacích ztratila značnou část majetku. Poslední stavební úpravy proběhly, když hrad vlastnili pánové z Petřvaldu (1644–1800). V důsledku blížícího se nového tureckého nebezpečí bylo opevnění hradu rozšířeno ještě o současné první nádvoří s věžovou bránou a bastionem. Přes všechny snahy stavebníků přizpůsobit středověkou pevnost životnímu stylu 18. století, se nedařilo vyhovět novým požadavkům, a proto majitelé postupně ztrácí zájem o další úpravy.

V letech 1698–1701 byl v městečku Buchlovice vybudován honosný zámek ve stylu italské barokní vily. Od roku 1751 zůstal Buchlov trvale neobydlen, avšak zásluhou posledních majitelů, hrabat Berchtoldů z Uherčic, nechátral. Berchtoldové, zejména osvícení badatelé Dr. Bedřich a jeho nevlastní starší bratr Dr. Leopold I., soustředili do jeho prostor mimořádně cenné a rozsáhlé sbírky. Z tohoto přírodovědného a historického souboru vzniklo rodinné muzeum. V r. 1945 přešel Buchlov společně s rodinnou hrobkou kaplí sv. Barbory do vlastnictví československého státu a byl zařazen do souboru památek I. kategorie.

Tento výrobok je súčasťou týchto súprav výrobkov: